SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ

 

K signalizačnímu zařízení patří všechna zařízení, která slouží k informování ostatních účastníků silničního provozu o přítomnosti vozidla, o činnosti řidiče nebo jeho úmyslu při řízení vozidla. Patří sem tedy i celé vnější osvětlení vozidla, mimo světla určená pro osvětlování prostoru v zorném poli řidiče.

Jsou to tedy směrová světla /ukazatelé směru/, brzdová světla, v souvislosti s ukazateli směru i varovná světla.

 

UKAZATELÉ SMĚRU

 

Zapojení elektrického obvodu ukazatelů směru

Obr. 55

Obvod obsahuje kromě směrových svítilen přepínače /vlevo, vpravo/ na sloupku řízení, přerušovač a kontrolní světlo.

Při zapnuté spínací skřínce prochází proud přerušovačem blikacích svítilen do přepínače na sloupku řízení, a to na svorku 49a, odtud po přepnutí buď do žárovek na levé nebo pravé straně a odtud na kostru, tj. na -pól.

Přerušovač přerušuje tento obvod v kmitočtu asi 60 až 120 kmitů za minutu. Poměr doby zapnutí a vypnutí musí být takový, aby se žárovky plně rozsvěcovaly i viditelně zhasínaly.

Žárovky v blikacích svítilnách jsou 6 V/ 15 W, u nových vozů od r. 1971 přešel výrobce na žárovky 6 V/21 W, aby zvýšil intenzitu světla blikacích svítilen.

Přerušovač blikacích svítilen musíme volit podle výkonu žárovek, tj. máme-li žárovky 15 W, pak přerušovač musí být 15 W. Při žárovkách 21 W je třeba přerušovač rovněž 21 W.

 

PŘERUŠOVAČ

 

Přerušovač je s ohřívaným drátem. Jeho schéma je na obr. 56 a naznačuje pracovní a konstrukční základ. Po zapojení směrových světel některé strany prochází proud topným drátkem, prodlouží jej a tím spojí kontakty. Tak se připojí plné napětí na žárovky ukazatelů a zároveň spoji nakrátko topný drát, který po dostatečném schladnutí rozpojí kontakty a děj se opakuje. Sériový elektromagnet urychluje po prvním lehkém dotyku kontaktů sepnutí a naopak při rozpínání přidržuje kotvu, takže tah drátu musí být větší než tah elektromagnetu a dochází ke zrychlenému přerušení. Elektromagnetický obvod je zároveň využit jako relé spínající pomocí druhé kotvy další obvod, tj. obvod kontrolní svítilny.Obr. 56

Vinutí elektromagnetu je přizpůsobeno pro určitý proud, a tedy pro určitý celkový příkon žárovek ukazatelů jedné strany vozu. Změní-li se zátěž /viz předcházející/, změní se i kmitočet přerušování, protože se změní tah elektromagnetu, který musí chladnoucí drát přemáhat, Budeme-li mít např. žárovky 6V / 21 W a tím také přerušovač 21 W, a změníme-li v důsledku nedostatku žárovek 21 W tyto za 15 W, kmitočet blikání se nám zvýší. Při poruše jedné ze dvou žárovek levé anebo pravé strany, přerušovač sepne jen jednou a kontrolní žárovka na přístrojové desce pouze krátce zasvítí a zhasne. To nám signalizuje poruchu jedné ze žárovek na té straně, na kterou jsme přepnuli přepínač na sloupku řízení. Při poruše obou žárovek na jedné straně vozidla přerušovač při přepnutí na tuto stranu nepracuje.

Přerušovač blikačů je upevněn na levé straně motorové stěny pod přístrojovou deskou na jednom ze šroubů připevňujících regulační relé. Přerušovač nejde opravovat; je-li poškozen, vymění se za nový.

AKUSTICKÁ SIGNALIZACE UKAZATELŮ SMĚRU

 

I když jsou blikače vybaveny signální žárovkou, která upozorňuje na činnost ukazatelů, není tento způsob dost důrazný. To dokazuje značný počet "zapomenutých směrovek", které na jedoucích vozidlech vidíme a které mohou způsobit nedorozumění - a střetnutí. To se týká hlavně jízdy ve dne, protože v noci je zelené signální světlo dostatečně silné a nepřehlédne se, i když pozornost řidiče je upnuta na vozovku a nikoliv na přístrojovou desku.

Účinnější je signalizace akustická, kterou můžeme doplnit signalizaci optickou, a to buď tak, že si ji zakoupíme nebo vyrobíme sami.

Tato akustická signalizace - jinak také mezi motoristy nazývaná "pípátko" - je tranzistorový bzučák.

Je to v podstatě oscilátor s indukční vazbou.

Bzučák je vestavěn do celokovové telefonní sluchátkově vložky /2 x 27 W/, typ Tesla l6 FU /není podmínkou - může to být i jiné sluchátko/.

Zapojení na obr. 57 má jen tři součástky /mimo sluchátko/, které vestavíme dovnitř sluchátka. Bzučák funguje při velkém rozsahuObr. 57 napájecího napětí /1 až 15 V/ s nepatrnou spotřebou proudu /při napájecím napětí 6 V je spotřeba 25 mA/. Tranzistor 101 NU 70 má kolektor napájen z kladného pólu zdroje, emitor je spojen se středem cívky sluchátka, začátek cívky se záporným pólem. Z konce cívky se zavádí přes kondensátor 10 mF kladná zpětná vazba. Mezi bází a kolektorem je odpor 3,9 kW . Součástky volíme co nejmenší, abychom je mohli umístit uvnitř sluchátka. Vývody sluchátkové cívky odpájíme a spoj mezi oběma cívkami dobře očistíme, aby jej bylo možno ocínovat. Této práci je třeba věnovat zvýšenou pozornost a trpělivost, aby se nám tenký drátek nepřetrhl. Elektrolytický kondenzátor je výhodné potáhnout bužírkou a jeho vývody zkrátit asi na 5 mm. Proto /stejně jako u tranzistoru a odporu/ je bezpodmínečně nutné omezit pájení na co nejkratší dobu /3 vteřiny/. Teprve po připájení kondenzátoru pájíme tranzistor a nakonec odpor. Pak sluchátko opět sestavíme a seřídíme vzdálenost membrány, výšku tónu a hlasitost.

Při dodržení správného postupu montáže a pečlivé práci bude bzučák fungovat na první zapojení.

Pozor na pólování ! Při opačné polaritě se může tranzistor spálit a kondenzátor prorazit.

Zapojení do instalace vozidla je naznačeno čárkovaně na obr. 55.

Držák na sluchátko a jeho upevnění někam pod přístrojovou desku ponecháváme již vaší tvůrčí fantazii.

Přerušovač blikačů patří k dílům motorového vozidla, které jsou poměrně spolehlivé. Porucha zde nastává přepálením ohřívaného drátu, který spíná a rozpíná kontakty přerušovače anebo změní svou délku a tím i časové intervaly a podobně.

Lze jej nahradit přerušovačem elektronickým, i když jeho vyšší cena je zatím překážkou většího rozšíření a tím soutěž s levným, lehkým a poměrně dobře pracujícím přerušovačem s topným drátem je tedy obtížná.

V podstatě je možná dvojí koncepce elektronického přerušovače. Základem může být např. multivibrátor, který spíná a rozpíná relé, jehož kontakty spínají žárovky ukazující směr. Multivibrátor je sám o sobě spolehlivý, relé však v jedoucím autě může být zdrojem nespolehlivosti. Přerušovač blikačů lze však řešit "čistě" elektronicky - s jedním výkonovým tranzistorem, tedy bez mechanických součástí. Tím se zmenší poruchovost na minimum.

Na obr. 58 je schéma zapojení přerušovače blikačů řešené "čistě elektronicky". Abychom ušetřili další přepínač, je napájení přerušovače připojeno tak, aby obvod byl pod proudem, jakmile otočíme klíčkem ve spínací skřínce, neboť spotřeba proudu v obvodu je jen několik miliampér.Obr. 58

Přes R1 dostává báze T2 kladné napětí a T2 je úplně otevřen. Na bázi T1 je /přes T2 / úplné záporné napětí a tím je T2 připraven ke spínání směrových žárovek; jeho kolektor není však v klidové poloze přepínače Př /přepínač na sloupku řízení/ připojen k žárovkám. Teprve zapojením směrového přepínače teče žárovkami a tranzistorem T1 proud. Tehdy se kondenzátor Cl vybije přes R2 , báze T2 bude mít záporné napětí a tranzistor se uzavře; tím se uzavírá i T1, žárovky Ž2 až Ž5 zhasnou. Obvod bude ve výchozím stavu a děj se opakuje, pokud přepínač nevrátíme do neutrální polohy. Délka svitu a prodleva mezi rozsvícením směrových žárovek jsou přibližně stejné, závisí na kapacitě kondenzátoru C1. Dobu svitu a prodlev můžeme změnit zvětšením nebo zmenšením jeho kapacity, nastavením R2 , popřípadě výměnou tranzistoru za jiné s jiným zesilovacím činitelem.

Žárovka Ž1 je kontrolní, slouží ke kontrole funkce přístroje. Bliká v opačném rytmu než směrové žárovky, neboť svítí-li žárovky T1 je otevřen a napětí kolektor - emitor je téměř nulové, Je-li Tl uzavřen, směrové žárovky nesvítí, na jeho kolektoru je plné napětí a svítí kontrolní žárovka. Při poruše jedné ze směrových žárovek nebude tato porucha indikována.

Žárovky, pro blikač mají 15 W, tedy při 6 V bude tranzistorem protékat proud 5 A. I když se jedná o krátkodobé zatížení, je v okamžiku bliknutí /studené vlákno žárovky/ proudový náraz značně větší než jmenovitý proud při trvalém svícení. Proto je vhodné použít jako T1 tranzistor z řady NU 74, který má dovolený proud 15 A. Stačí typ 2 NU 74, který nebude potřebovat ani chladič. Tranzistor T2 může být buď KC 507 nebo GC 522 nebo i 101 NU 71. Ochranná dioda může být křemíková nebo germaniová.

Celé zařízení namontujeme do krabice z plastické hmoty a umístíme ve voze izolovaně od hmoty /kostry/ vozidla.

Pákový přepínač blikačů je přišroubován ve víčku, které je připevněno dvěma šrouby na levé straně držáku sloupku řízení. Přepínač nelze opravovat; je-li poškozen, nahradí se novým.

Přední blikače jsou zapuštěny v přední stěně karosérie pod reflektory. Celé vnitřní pouzdro blikače je chráněno pryžovou krytkou. Mezi pouzdrem a vnějším chromovaným rámečkem je sevřen průhledný kryt oranžové barvy z plastické hmoty dvěma šrouby M 4 se zapuštěnou hlavou, které současně připevňují celý blikač ke karosérii.

Při výměně žárovky se vyšroubuje šroub M 4, a to ten, který je blíže ke středu vozu, vnější se pouze uvolní a rámeček s krytem se kolem vnějšího šroubu pootočí natolik, aby byla žárovka přístupná. K vyjmutí celého blikače se musí vnější šroub úplně uvolnit, blikač se posune v otvoru směrem ke středu vozu a vyjme se ven.

Zadní skupinové svítilny sdružují v jednom celku blikač, koncové světlo a brzdové světlo. Žárovky blikačů jsou 15 W, u nových vozů 21 W. Žárovky jsou přístupny po sejmutí krytu z plastické hmoty, který je přišroubován dvěma šrouby M 5. U starších provedení je celý kryt skupinové svítilny barvy oranžové a blikací žárovky jsou dole, brzdové nahoře. U vozů vyrobených po 1. 7. 1968 je blikač umístěn nahoře a brzdové světlo dole. Průhledný kryt zadní skupinové svítilny je v horní třetině oranžový, dolní dvě třetiny jsou červené. Odpadla červená skleněná trubička, navlečená na žárovce a koncového světla.

Podle vyhlášky č. 32/1972 Sb. musí být blikače oranžové a brzdová světla červená. To znamená, že u vozů vyrobených - před 1. 7. 1968 bude nutno vyměnit celooranžové kryty za nové a přepojit funkci žárovek tak, aby blikací byly horní a brzdové dolní, což se provede pouhým přehozením přívodů k těmto žárovkám po sejmutí celé skupinové svítilny. Skupinová svítilna je připevněna k zadní stěně karosérie dvěma šrouby M 6, jejich matice jsou přístupny z vnitřku zavazadlového prostoru. Horní šroub upevňuje současně držák s objímkami žárovek, dolní šroub obdélníkové odrazové sklo.

 

VAROVNÁ SVĚTLA

 

Některé automobily jsou vybaveny varovnými bezpečnostními světly. Varovná světla jsou alternativním využitím směrových světel při poruše vozidla. Rozdíl je v tom, že v činnosti musí být směrová světla obou stran vozidla současně a synchronně. Směrová světla jsou zapojena za spínací skřínkou a varovná musí být v činnosti i při vypnutém zapalování. Pro přepojení směrových světel na varovná musí být zvláštní přepínač.

Jsou-li varovná světla v činnosti, musí být zároveň v činnosti pro upozornění řidiče kontrolní světlo červené nebo dvě zelená kontrolní světla obou stran směrových světel, popřípadě obojí.

Na obr. 59 je schéma zapojení varovných světel, které možno realizovat na našem voze. Potřebujeme třípólový přepínač, relé a kontrolní žárovku.Obr. 59

Po přepnutí přepínače do polohy "varovná světla", bude stávající přerušovač přerušovat blikače na pravé straně a zároveň spínat pomocné relé, které instalujeme někde poblíž přerušovače pod přístrojovou desku a které bude přerušovat blikače na levé straně vozu. Druhý kontakt relé bude spínat červenou kontrolku, čili při zapnutí varovných světel bude se současně rozsvěcovat kontrolka červená a stávající kontrolka zelená.

Přívod proudu /+/ musíme vzít před spínací skřínkou, aby varovná světla mohla být v činnosti i při vypnutém zapalování. Můžeme jej vzít ze spínací skřínky ze svorky 30 přes pojistku 8 A. Máme-li možnost přidat ještě jednu pojistku k oněm osmi, které tam již máme, bude to lepší. Nepůjde-li to, pak přívod k přepínači vezmeme z pojistky č. 8 /až za pojistkou, tj. z horní svorky pojistky č. 8/.

Přepínač je třípólový a umístíme jej někde na přístrojové desce, rovněž tak červenou kontrolku.

Relé volíme takové, aby bezpečně spínalo při 6 V a spínací kontakty snesly proud minimálně 5 A.

 

HOUKAČKA

 

Houkačka je připevněna svazkem plochých pružin k držáku na levém podběhu předního kola v prostoru motoru. Houkačka je membránová, elektromagnetická.

Membrána M /obr. 60/ je rozkmitávána elektromagneticky jako u bzučáku, tj. samočinným přerušováním proudu v závislosti na pohybu membrány. Houkačka je seřiditelná pomocí regulačního šroubu. Houkačka se vylaďuje pozvolným otáčením regulačního, šroubu R, který je na její zadní straně a tím se mění poloha přerušovače i rozkmit membrány.Obr. 60

Výkon houkačky závisí na nastavení polohy rozpínání kontaktů a na nastavení kotvy mezi klidovou polohou a dorazem.

Poruchy: Má-li houkačka chraptivý zvuk, může být prasklá membrána anebo jsou opálené kontakty přerušovače /kontakty očistit a seřídit šroubem R/.

Nehouká-li houkačka a ostatní elektrické spotřebiče pracují, přezkoušíme, není-li spálená pojistka /č. 8/ a jde-li proud na svorku houkačky. Nejde-li proud na svorku, je vada ve vodiči, který je buď uvolněn na svorce, nebo je vadný a nutno jej vyměnit, anebo je vadný spínač na sloupku řízení. Jde-li proud na svorku houkačky, zkusíme druhou svorku houkačky spojit s kostrou. Zahouká-li houkačka, je vadné spojení na kostru.

Nehouká-li houkačka vůbec a nejde-li o jinou poruchu než o chybu v seřízení, seřídíme ji takto: Nejprve pomoci stavěcího šroubu S nastavíme kotvu tak, že lehce dosedne na jádro elektromagnetu. Stavěcí šroub S je pojištěn maticí, kterou uvolníme klíčem a šroubovákem otáčíme stavěcím šroubem S doprava. Jakmile kotva dosedne na jádro elektromagnetu, pak pootočením zpět o půl až třičtvrtě otáčky se nastaví potřebná vzdálenost kotvy od jádra elektromagnetu. V této poloze zajistíme stavěcí šroub maticí.

Připojíme-li nyní houkačku k akumulátoru, ozve se dopad kotvy jako jasně slyšitelné cvaknutí. Za přerušovaného zapínání akumulátoru otáčíme regulačním šroubem R doleva tak dlouho, až houkačka zazní a až má hlasitost co nejvyšší a zvuk čistý. Předběžné seřízení zdvihu stavěcím šroubem S nemusí být optimální a je vhodné pokusně zjistit vliv jeho zvětšení nebo zmenšení. Při změně zdvihu je nutno vždy znovu seřídit přerušovač šroubem R na největší hlasitost a čistotu zvuku. Po seřízení je vhodné zajistit regulační šrouby proti uvolnění barvou.

 

FANFÁRY

 

Tzv. "fanfáry", které si někteří motoristé montují do svých vozů, jsou rovněž vibrační, ale nemají ozvučnou desku a zvuk vzniká rozkmitáváním vzduchového sloupce v trubce. Složení zvuku závisí na délce a provedení zvukovodu a na rezonanci s kmitočtem membrány. Zvuk těchto houkaček je příjemnější, protože obsahuje méně vyšších harmonických složek. Tyto houkačky se montují dvě, jejich zvuk je naladěn do harmonického dvouhlasu.

"Fanfáry" se zapojují přes pomocné relé, protože spínač na sloupku řízení není dimenzován na takové zatížení.

Relé je dodáváno spolu s houkačkami. Schéma zapojení je na obr. 61.Obr. 61

Poznámka: Podle § 55 odst. 1 vyhlášky č. 32/ 1972 Sb., musí zvukové výstražné zařízení, je-li uvedeno dočasně v činnost, vydávat nepřetržitý rovnoměrný zvuk stejné výše nebo v harmonickém akordu. Zařízení, která vydávají rozložené akordy, nejsou přípustná.

Umístění a upevnění houkaček na vozidla je důležité a se zřetelem na její vliv na jiné části vozidla. Pevné spojení houkačky s některou částí vozidla může mít různý vliv na její akustické vlastnosti. Je proto nutno montovat je s držáky s vhodným stupněm odpružení, jimž snížíme vliv mechanických vlastností místa upevnění. Odpružení zároveň omezuje šíření vibrací do konstrukce vozidla, před kterými se musí chránit zejména žárovky.

Houkačky umístíme tak, aby nebyly také v provozu zanášeny blátem a sněhem, protože jejich samočistící účinek působený vibracemi je omezený.

 

SVĚTELNÁ HOUKAČKA

 

Omezování používání akustické houkačky v obcích a v noci vedlo k použití dálkových světel jako světelné houkačky. Její spínání se děje páčkou přepínače směrových světel na sloupku řízení. K tomu není třeba nic dalšího dodávat.

 

BRZDOVÁ SVĚTLA

 

Brzdová světla jsou jedním z nejdůležitějších signalizačních zařízení a v podmínkách, k nimž se provoz vyvíjí přibýváním vozidel a zvětšováním jejich jízdních rychlostí, vzrůstá jejich význam pro bezpečnost provozu.

V elektrické síti vozidla je obvod brzdových světel zapojen podle obr. 62. Podle technických předpisů musí být zapojen před spínací skřínku, aby byl schopen činnosti při vypnutém zapalování.Obr. 63

Obr. 62Brzdový spínač je tlakový /obr. 63/ a je zašroubován v upevňovacím šroubu rozvodky hlavního brzdového válce. Spíná při tlaku 3 až 5 kp/cm2 takže brzdová světla se rozsvítí téměř ihned po začátku brždění. Nesvítí-li brzdová světla a pojistka č. 8. je v pořádku /houká-li houkačka a svítí vnitřní osvětlení a rozsvítí-li se po propojení svorek na brzdovém spínači, je spínač vadný a musí se vyměnit za nový, protože jej nelze opravovat.

Při výměně brzdového spínače přidržíme klíčem upevňovací šroub rozvodky na hlavním brzdovém válci, aby se také neuvolnil. Po zamontování nového spínače se rozvodka odvzdušní.

KONTROLA BRZDOVÝCH SVĚTEL

 

V zájmu bezpečnosti provozu je žádoucí, aby při brždění svítila obě brzdová v světla. I zkušenému řidiči trvá poměrně dlouho, než si uvědomí, že před ním jedoucí vozidlo, jemuž nefungují brzdová světla, zpomaluje. Svítí-li jen jedno brzdové světlo, může při přerušovaném brždění dojít k záměně s blikači.

V NDR se prodává malý přípravek, který po jednoduchém zabudování do elektrického okruhu brzdových světel kontroluje činnost brzdových světel. Je to jazýčkové relé s pomocným vinutím. Mimo vinutí ze silného drátu /počet závitů závisí od protékajícího proudu a od napětí/, je na zvláštní kostřičce přídavné vinutí s větším počtem závitů.

Funkce je následující: jsou-li obě brzdová světla v pořádku, protéká dostatečný proud, který vyvolá takové magnetické pole, že se jazýčky relé spojí. Kontrolní žárovka svítí proto trvalým světlem. Jsou-li vlákna obou žárovek přepálená /nebo je-li spálená pojistka, vadný tlakový spínač, přerušené vedení apod./, neprotéká žádný proud a kontrolní žárovka nesvítí. Je-li vadná jedna ze žárovek brzdových světel, protéká proud dostatečný na to, aby těsně po sešlápnutí brzdového pedálu pracovalo vinutí s větším počtem závitů tenkého drátu jako sekundární vinutí transformátoru a v důsledku časové změny proudu dochází k naindukování napětí, které krátkodobě způsobí bliknutí kontrolky. Tím nám signalizuje, že svítí jen jedno brzdové světlo.Obr. 64

Aplikace je patentově chráněná, je vložená do pouzdra z plastické hmoty, na jehož horní ploše je vytištěno označení 6 V 2 x 15 W/2 W nebo 6 V 2 x 21 W/2 W, tj. buď pro brzdové žárovky 15 W nebo 21 W.

Pokud je zakoupíte v NDR, je jeho zapojení do obvodu velmi jednoduché /obr. 64/.

Poněkud zjednodušenou činnost může zastat i relé. Relé zhotovíte z rozebraného jazýčkového relé. Bývá k dostání za pár korun v prodejné partiového zboží, Praha 1, Myslíkova ulice. V zapouzdřené kovové krabičce /asi 20 x 20 x 60 mm/ je umístěno 3 - 6 skleněných trubiček, v nichž jsou zataveny kovové pásky. Někdy bývají v této prodejně k sehnání i samostatné "jazýčky". K výrobě použijeme jediné skleněné trubičky - jazýčku, kterou ovineme asi 25 závity /nutno vyzkoušet, bude různé podle příkonů brzdových žárovek, tj. buď 15 W nebo 21 W/. Počet závitů budícího vinutí by měl být takový, aby magnetomotorická síla byla 30 až 35 ampérzávitů/ silnějšího měděného smaltovaného nebo jinak izolovaného drátu /při brzdových žárovkách 15 W bude Æ drátu 1,5 mm, při 21 W žárovkách bude Æ 1,8 mm/. Je vhodné na trubičku pevně nasadit dvě čela, mezi která pak navineme oněch 25 závitů drátu, aby nám vinutí s trubičky nepadalo. Čela vyrobíme z pertinaxu nebo tvrzeného papíru. Celek namontujeme na destičku z izolační hmoty. V rozích destičku opatříme zapuštěnými šroubky M3, které budou sloužit za vývodní i přívodní kontakty /obr. 65/.

Obr. 65

Zapojení tohoto relé do obvodu brzdových světel je rovněž na obr. 65.

Činnost tohoto relé je chudší o rozlišení jen jednoho vadného světla. Při sešlápnutí brzdového pedálu se rozsvítí na panelu kontrolní žárovka /samozřejmě, je-li vše v pořádku/.

Obr. 66Nechceme-li se vyrábět s výše uvedeným relé, můžeme použít starý přerušovač blikačů, který má přepálený topný drát. Musíme ovšem provést na něm úpravy v zapojení /obr. 66/.Obr. 67

Spojením kontaktů 1 a 2 nakrátko a odstraněním topného drátu je úprava hotová.

Při brzdových žárovkách 15 W použijeme upraveného přerušovače 2 x 15 W, při žárovkách 21 W přerušovače 2 x 21 W.

Kdo nechce vyrábět jazýčkové relé ani použít starého přerušovače, poslouží mu i kontrolní žárovka připojená za tlakový brzdový spínač /obr. 67/. Tato kontrolka bude svítit při každém sešlápnutí brzdového pedálu, pokud bude tlakový spínač v pořádku. Je to tedy kontrola funkce brzdového spínače, nikoliv brzdových žárovek.

Indikátor činnosti brzdových světel lze řešit také bez relé, pomocí tranzistoru. Na obr. 68 je schéma jednoduchého obvodu, indikujícího činnost brzdových světel.Obr. 68

Jsou-li obě žárovky brzdových světel v pořádku, vznikne na odporu R1 jistý spád napětí, který otevře tranzistor T, signální žárovka zapojená v kolektoru tranzistoru se rozsvítí a signalizuje správnou činnost. Při přerušení obvodu jedné ze žárovek brzdových světel bude proud tekoucí odporem Rl a tím i napětí emitor - báze tranzistoru poloviční, tranzistor zůstane zavřený, signální žárovka se nerozsvítí a signalizuje poruchu. Pro zajištění bezchybné činnosti je třeba provést ještě některé úpravy. Především je třeba brát zřetel na to, že odpor žárovky za studena je mnohem menší než odpor svítící žárovky, vzít v úvahu i odpor vedení, přechodový odpor kontaktů žárovky, kontaktů brzdového spínače apod. To vše má vliv na proudový náraz při sepnutí brzdových světel, který by byl tak velký, že by spolehlivě zničil tranzistor. Podobně by se projevil i úbytek napětí na odporu R1 při nejnepříznivějším provozním režimu tranzistoru - při maximálním napájecím napětí. Tranzistor chráníme paralelně připojenou diodou D k odporu R1 a omezením proudu báze odporem R2. Pro snížení proudového nárazu při studeném vláknu signální žárovky je do série s ní vložen odpor R3. Vzhledem ke kolísání napájecího napětí překontrolujeme spolehlivou činnost zařízení při obou krajních napětích a při pouze jedné fungující žárovce brzdových světel. Při poruše jedné žárovky se sice signální žárovka nerozsvítí, avšak při sešlápnutí brzdového pedálu dojde v důsledku proudového nárazu k jejímu krátkému bliknutí. Pro spolehlivou činnost tranzistoru je dobré opatřit jej chladícím žebrem.

Popsaný signální obvod zaručuje spolehlivou signalizaci funkce brzdových světel i při poruše jednotlivých jeho prvků. Při poruše signální žárovky nebo přerušení odporů R2 a R3 se při zabrzdění žárovka nerozsvítí, což signalizuje poruchu. Při zkratu tranzistoru naopak žárovka svítí trvale, což je opět známkou poruchy.

[Index] [Obsah] [Nahoru]