10 Listová pera vozu

10.1 Popis

Přední i zadní náprava je odpružena příčnými listovými pery. Přední listové pero je uprostřed upevněno na pomocném rámu ústrojí pomocí dvou plochých třmenů čtyřmi šrouby M 12 x 1,5, dlouhými 90 mm. Matice šroubů jsou proti povolení pojištěny pojistnými maticemi. Na koncích hlavního listu předního pera jsou oka, v nichž je nalisováno pružné pouzdro. Oka jsou zasazena v horní vidlici rejdového čepu a upevněna v něm šroubem M 14 x 1,5 mm 3 (viz obr. 132) dlouhým 100 mm. Šroub prochází otvory ve vidlici a středovou trubkou pružného pouzdra. Je přitažen korunovou maticí, pojištěnou závlačkou ø 3 x 30 mm. Uvnitř vidlice rejdového čepu je na obou stranách oka hlavního listu vložen silonový kroužek, který vymezuje stranovou vůli oka na vidlici.

Otvory v horním konci patek a pojistným okem na koncích druhého listu pera je provlečena závlačka průměru 8 x 90 mm 2 (viz obr. 132), která při zlomení hlavního listu pera zabrání vyvrácení otočného závěsu kola.

Zadní listové pero je upevněno ve středu lůžka, utvořeného výztuhou na spodku samonosné karosérie, prostřednictvím dvou plochých třmenů čtyřmi šrouby M 12 x 1,5, dlouhými 80 mm (viz obr. 146). Šrouby jsou zašroubovány v závitech lůžka pera a pojištěny pružnými podložkami. Konce pera se opírají o pružné bloky, upevněné na kyvných ramenech.

 

10.2 Údržba listových per

Listová pera automobilů se nemohou dokonale chránit před nečistotami, tj. blátem, pískem, vodou apod., které při provozu vnikají mezi jednotlivé listy, vyplachují mazací tuk mezi nimi, usazují se mezi listy na kluzných plochách a způsobují jejich zadírání. Pera potom při sebemenším pohybu karosérie nepříjemně vržou. Částečně můžeme pera chránit manžetami různého provedení, jako jsou např. manžety zadního pera, montované výrobcem. Jiným druhem manžety pro přední pero je pás z tlustšího igelitu, široký asi 50 mm, kterým ovineme pero od středu ke kolům. Konce navinuté manžety zajistíme proti rozbalení vázacím drátem. Jakákoli manžeta, je-li poškozena, je však zásobníkem nečistot, které pak zhoršují provozní podmínky pera. Nejlepší ochranou per je jejich pravidelná údržba a konzervování.

Každých 10 000 km, podle provozních podmínek, umyjeme listová pera naftou nebo petrolejem a nakonzervujeme je, hlavně z boku, konzervačním přípravkem Nezmar. Přípravky tohoto druhu vniknou při provozu mezi listy pera a zamezí tak nepříjemnému vrzání.

 

10.3 Demontáž a montáž listových per

1. Přední pero

a) Provedou se úkony popsané v kap. 8.3.1, body a až c, na obou stranách přední nápravy.

b ) Delší hadice topeni se vytáhne, vyvěsí se dvě upevňovací pružiny a vyjme se zadní plechový kryt válců; pak se odpojí lanovod plynu od karburátoru.

c) Vyšroubují se čtyři pojistné a čtyři upevňovací matice M 12 x 1,5 třmenů předního pera (obr. 145). Pero se vytáhne z lůžka v pomocném rámu napravo pod blatník pravého kola. 

Obr. 145. Třmeny předního pera

Obr. 146. Třmeny zadního pera

 

d) Při zpětné montáži je postup opačný. Matice M 14 šroubů třmenů pera se dotáhnou postupně křížem předepsanou silou (viz kap. 4.3), utažení se překontroluje, až se vůz spustí na kola, a pak teprve se našroubují a utáhnou čtyři pojistné matice. Po skončení montáže se odvzdušní brzdy vpředu a překontroluje sbíhavost předních kol (viz kap. 8.4.1 a 2).

 

2. Zadní pero

a) Na obou stranách zadní nápravy se provedou úkony popsané v kap. 9.4, body 12.

b) Vymontuje se zadní díl výfuku (viz kap. 16.4).

c) Vyšroubují se čtyři šrouby (M 12 x 1,5, dlouhé 80 mm) třmenů zadního pera (obr. 146) a pero se vytáhne směrem dozadu.

d) Zpětná montáž se provádí obráceným postupem. Čtyři šrouby M 12 x 1,5 se utáhnou postupně křížem předepsanou silou (viz kap. 4.3), utažení šroubů se znovu překontroluje, až se vůz spustí na kola. Po skončení montáže se brzdy vzadu odvzdušní. 

Obr. 147. Přední listové pero

B - upínací délka; C - výška oblouku odlehčeného pera; D - konce jednotlivých listů odhroceny na spodní hraně; E - délka listů v napřímeném stavu

Obr. 148. Zadní pero

 C - doraz; D - doraz

 

10.4 Rozebrání, sestavení a opravy listových per

1. Vozové pero, zbavené větších nečistot, se upne do svěráku za svěrací objímku, přinýtovanou na obou koncích třetího listu pera. Přehnuté konce objímky se plochým sekáčem narovnají, aby šlo jednotlivé listy pera oddělit.

2. Svazek listů pera se upne do svěráku blízko středového svorníku tak, aby svorník byl nad čelistmi svěráku a pero stálo přibližně kolmo (pokud to dovolí konstrukce svěráku). Vyšroubuje se matice M 10 středového svorníku a svorník se vyrazí z pera a pomalu se volní sevření svěráku. Nikdy neuvolňujeme matici středového svorníku, aniž by byl svazek listů pevně sevřen ve svěráku. Jinak svazek listů po uvolnění středového svorníku "vystřelí" a může dojít k vážnému zranění opraváře!

3. Prasklé listy pera je nutno nahradit novými. Délky jednotlivých listů jsou uvedeny na obr. 147 a 148. Zadní pero u provedení kombi má dolní dva listy tlustší (6 mm).

a) Pero unavené dlouhodobým provozem lze regenerovat překováním jednotlivých listů na původní tvar v nezatíženém stavu. Jednotlivé listy se kovou za studena na kovadlině kladivem o hmotnosti nejméně 2 kg. Listy se kovou na dolní straně středem, kove se od středicího otvoru stejnoměrně střídavě na obě strany. Nesprávně "posazenými" údery se list překříží! Nejprve se překová hlavní list na původní, nezatížený tvar (obr. 149). Další listy se postupně překovou tak, aby se na koncích dotýkaly delšího listu a uprostřed vznikla mezera 5 až 6 mm. Poslední, osmý list, může ležet po celé délce na sedmém listu.

Obr. 149. Nezatížený tvar hlavního listu pera

a) předního; b) zadního (osobní i kombi)

Obr. 150. Mazací drážka listu pera

A - osa oka prvního listu; B - křížová drážka druhého listu; C - křížová drážka třetího až osmého listu

b) Listová pera často nepříjemně vrzají. Příčinou je nedostatek mazacího tuku mezi styčnými plochami jednotlivých listů pera, který se mezi hladkými plochami neudrží. Značného zlepšená se dosáhne vybroušením křížových drážek do spodní plochy na koncích listů (obr. 150).

c) Před složením pera se obrousí zadřené konce listů na spodní styčné ploše. Jsou-li na horní ploše listů v místech, kde se opírají konce kratších listů, vydřené prohlubně, které se nedají zabrousit, aniž bychom ztenčili list, je nutno list vyměnit.

d) Dobře očištěné listy pera se navléknou středicím otvorem (postupně od nejkratšího) na trn upnutý do svěráku. Stykové plochy listů se důkladně potřou grafitovým tukem G3 nebo tukem s obsahem MoS2. Pak se celý uvolněný svazek upne kolmo do svěráku, stáhne se a místo trnu se stáhne napevno středovým svorníkem, naposled se napevno ohnou zpět konce svěracích objímek.

e) K zvýšení "měkkosti pérování" se vkládá mezi jednotlivé listy po celé délce bronzová fólie o tloušťce 0,2 až 0,3 mm. Bronzovou fólii lze nahradit teflonovým pásem stejné tloušťky. Pak jsou pružiny naprosto nehlučné, konce listů pera se nezadírají a pružení je podstatně příjemnější.

[Nahoru] [Obsah] [Index]