14 Kola a pneumatiky

Kola s pneumatikami jsou pružným článkem mezi vozem a vozovkou. Do určité míry ovlivňují pérování vozu a jeho jízdní vlastnosti.

Od roku 1966 jsou na vozy montovány bezdušové pneumatiky. Pneumatika těsní na ráfku disku kola spodní plochou své patky. Disk musí být vzduchotěsný a patky pneumatiky musí dokonale přiléhat k těsnicí ploše v ráfku disku kola.

Rozměry disků a pneumatik jsou uvedeny v kap. 1.11.

 

14.1 Údržba pneumatik

Na bezvadném stavu pneumatik závisí do určité míry bezpečný provoz vozidla. Má-li být plně využitá jejich životnost, nehledě k jejich pořizovací ceně, musí se jim věnovat pravidelná péče.

 

14.1.1 Huštění pneumatik

Podhuštěná pneumatika má velkou stykovou plochu s vozovkou, nadměrně se ohřívá a boky pláště se prohýbají nad přípustnou mez, kordové plátno na boku pneumatiky se láme.

Přehuštěná pneumatika má naopak malou stykovou plochu s vozovkou, netlumí rázy od vozovky, které se přenášejí do vozu a nadměrně zatěžují všechny pružicí prvky podvozku. Povrch běhounu pneumatiky se rychleji odírá. Z toho vyplývá, že je nutno udržovat v pneumatikách tlak předepsaný výrobcem (viz kap. 1.11). Tlak v pneumatikách se kontroluje denně vizuálně (příliš prohnutý plášť v místě styku s vozovkou signalizuje snížení tlaku v pneumatice), každých 5 000 až 6 000 km se tlak přeměří přesným číselníkovým tlakoměrem, je-li třeba, upraví se. Hlavně u předních kol je důležité udržovat stejný tlak v obou pneumatikách, neboť rozdíl tlaku má nepříznivý vliv na vedení vozu za jízdy v podélné ose vozu.

 

14.1.2 Čištění a ochrana pneumatik

Všechny pohonné a mazací hmoty pneumatikám škodí. Delším působením těchto hmot pryž pneumatiky bobtná a ztrácí své vlastnosti. Je proto nutno pneumatiky před nimi chránit. Znečištěné pneumatiky se omyjí běžnými saponátovými přípravky a opláchnou vodou. Cizí tělíska, např. drobné kaménky, které zůstanou vězet ve spárách vzorku běhounu, se opatrně odstraní, jinak by svými hranami poškozovaly při jízdě běhoun.

Pneumatiky se skladují očištěné bez ráfku v tmavé místnosti, dále od topných těles a ve svislé poloze. Při delším skladování se občas pootočí, aby se trvale nedeformovaly.

Obr. 172. Schéma záměny kol Obr. 173. Uvolnění kol

 

14.1.3 Vyvážení kol

Pneumatiku ani ráfek nelze vyrobit tak, aby byly vyvážené. Nevyváženost ještě zvyšuje plnicí ventil. Proto se nová pneumatika po namontování vyvažuje jako celek s diskem kola. Vyvážení provádějí specializované opravny pneumatik na jednoúčelovém stroji. Každá pneumatika má na boku barevnou tečku (červenou nebo zelenou), která označuje nejlehčí místo pneumatiky. V místě značky se namontuje pneumatika k ventilu, aby se částečně vyrovnala jeho hmotnost.

 

14.1.4 Výměna kol

Běhoun pláště se nestejnoměrně sjíždí vlivem rozdílného pracovního režimu kol přední a zadní nápravy, nerovností většiny vozovek, jednostranného zatěžování vozu atd. Proto se doporučuje každých 5 000 až 6 000 km kola vzájemně vyměnit (obr. 172).

Aby se běhoun pláště nesjížděl pouze po jedné straně (projevuje se hlavně u kol zadní nápravy), doporučuje se každých 20 000 km pneumatiky sejmout a otočit přímo na ráfcích.

 

14.1.5 Sejmutí a namontování kola

1. Vůz se založí podložkou za kolem, které zůstane na podlaze. Sejme se kryt kola, čtyři matice kola se pouze uvolní speciálním klíčem se západkou (obr. 173), dodávaným k vozu.

2. Šroubový zvedák se zasune do otvoru v podélném nosníku karosérie a klíčem se západkou se otáčí šroubem zvedáku ve smyslu pohybu hodinových ručiček, až je zvedané kolo volné (obr. 174). Matice kola se vyšroubují úplně a kolo se sejme.

Obr. 174. Zvednutí vozu

 

3. Při zpětném nasazení kola se matice mírně utáhnou, aby kužele na maticích (pozor, neobrátit matici!) ustředily kolo na náboji. Teprve po spuštění kola na podlahu se matice utáhnou křížem předepsanou silou. Přílišným utahováním matic se poškodí kuželové záhlubně, prolisované v otvorech disku. Naposled se nasadí kryt kola při lehkém poklepu dlaní. Kryt kola je třeba nasadit ihned po utažení kola na podlaze, ne dříve, jinak zapomeneme kolo utáhnout.

 

14.1.6 Opravy pneumatik a duší

Aby se nepoškodila duše, neporušilo vyvážení kola a demontáž nebyla zbytečně namáhavá (obdobně to platí o zpětném smontování), doporučuje se postupovat takto:

1. Na plášti se označí poloha vyvažovacích závaží a označí se poloha pláště na ráfku. Po vyjmutí kuželky z ventilu a vypuštění vzduchu z pneumatiky se odtlačí montovacími pákami, sešlápnutím nebo údery paličkou patka pláště z ráfku.

2. Na plášť se poklekne na protilehlé straně ventilu. Tím se zatlačí plášť do prohlubně ráfku. Pod patku u ventilu se nasadí dvě montážní páky, patka se vyhodí nad okraj ráfku a objíždí se pákami. Pak se rukou přetáhne celá patka nad ráfek.

3. Patka se nadzvedne na straně proti ventilu a duše se vyjme.

4. Kolo se postaví a ráfek se vyvrátí z pláště. Podle potřeby se použije opět montovací páka.

5. Při zpětné montáži se na očištěný, barvou natřený ráfek (barva musí být úplně suchá) nasadí plášť. Jeho spodní patka se převlékne přes ráfek, až zapadne, do jeho prohlubně. Plášť se otočí značkou zhotovenou při demontáži k značce na ráfku.

6. Do pláště se nasype klouzek (zabrání přilnutí duše na plášť) a duše se mírně nahustí (jen aby držela tvar). Otočí se, aby ventil sledoval otvor v boku ráfku a vsune se ventilem do ráfku pláště.

7. Patka pláště se zatlačí naproti ventilu do ráfku a montážními pákami se postupuje po obvodě ráfku, až do něho celý plášť zapadne. Pneumatika se mírně nahustí, kolo se postaví a poklepává se jím o zem při současném pootáčení . Tím se po celém obvodu usadí v ráfku. Překontroluje se, zda je pneumatika správně usazena. Na místech, kde nesedí, se poklepe paličkou.

8. Vypustí se vzduch, aby duše s pláštěm získaly správnou vzájemnou polohu, podle značek se nasadí vyvažovací závaží. Smontuje se ventil a pneumatika se nahustí na potřebný tlak, popř. se nechá dodatečně vyvážit na vyvažovacím stroji.

9. Díry v duších se lepí buď za studena záplatou a lepidlem, nebo tzv. horkými záplatami. Větší díry je nutno dát opravit v odborné opravně.

14.1.7 Opravy bezdušových pneumatik

1. Uzavřený prostor se vzduchem (u normální pneumatiky je v duši) je vytvořen vzduchotěsným ráfkem a v něm dokonale utěsněným pláštěm a ventilem. Prostor těsní přizpůsobené patky pláště. Tato úprava klade zvýšené požadavky na jakost ráfku i pláště a na montáž i demontáž pneumatiky. U ráfku nesmějí být deformovány okraje, povrch musí být hladký, bez nečistot, dobře vybarvený a drobné výstupky začištěny osmirkováním. Patky pláště musí být po celém obvodu neporušeny. Aby se patky nepoškodily, je nejlépe montovat i demontovat je na montážních strojích. Jestliže se montují a demontují ručně, používá se speciálních montážních pák. Páky mají jiný tvar než páky pro normální montáž pneumatiky, jsou tenčí, všechny jejich hrany jsou zaobleny a jsou celé leštěné.

2. Menší průrazy v běhounu pláště, způsobené např.hřebíkem, je možno opravit bez vyjmutí pneumatiky z ráfku. Soupravu pro opravy bezdušových pneumatik je možno koupit v Mototechně. U soupravy je přiložen podrobný návod, jak při opravě postupovat. Větší průrazy v pneumatice je nutno opravit v odborné dílně.

3. Uniká-li z pneumatiky po opravě vzduch nebo je-li poškozena patka pláště a pneumatika není způsobilá pro další použití, vloží se do ní duše.

Obr. 175. Huštění bezdušové pneumatiky

4. U vypuštěné bezdušové pneumatiky nepřiléhají patky pláště k ráfku, a proto ji nelze nahustit ruční hustilkou jako pneumatiku s duší. Nejlépe je nahustit ji rychle kompresorem; vložka je přitom z ventilku vyšroubována. Aby patky pláště přilehly k ráfku, ováže se pneumatika uprostřed běhounu provazem a pákou se překrucuje provaz tak dlouho, až patky pláště zalehnou do správné polohy v ráfku (obr. 175). Pneumatika se přehustí na tlak 300 až 350 kPa, nechá se asi hodinu v klidu, pak se tlak sníží na předepsanou hodnotu a pneumatika se vyzkouší ponořením do vody.

[Nahoru] [Obsah] [Index]