Světelná indikace úsporné jízdy

V důsledku stále většího zájmu o hospodárnost provozu motorových vozidel roste i poptávka po zařízeních, která určuji či pomáhají indikovat úsporný způsob jízdy, tzv. ekonometrech. Principem jednoduchého ekonometru je měření podtlaku v sacím potrubí motoru. Zjednodušeně se dá říci, že čím je větší podtlak v sacím potrubí, tím je provoz ekonomičtější, což v praxi znamená relativně nejnižší spotřebu paliva. Ekonometry nejsou dosud na našem trhu k dostání a typ, o jehož výrobě se u nás případně uvažuje není konstruován pro maloobjemový a navíc dvoudobý motor, jaký má např. Trabant, vzhledem k menšímu podtlaku ve srovnání s větším čtyřdobým motorem. Vlastní měřicí přístroj je jednoduchý válec s pístem, napojený silnostěnnou hadičkou z PVC na sací potrubí motoru. Jako válec se dá vhodně použít kovová nádobka od malého spraye (desodor, lak na vlasy) z něhož po upotřebení nejdříve vypustíme všechen obsah stlačeného plynu a potom odstraníme vytržením nebo odvrtáním ventilový mechanismus. V kovovém nalisovaném závěru nádobky pak zůstane volný otvor, do něhož vtlačíme plastikovou trubičku vhodného průměru. K tomu se hodí např. zátka velké náplně propisovací tužky, kterou můžeme ještě přilepit kanagomem. Na trubičku pak nasadíme silnostěnnou hadičku z PVC, která povede ke karburátoru. Pilkou na železo odřízneme dno nádobky. Píst do válce zhotovíme z dřevěného nebo plastového válečku, jehož průměr bude o 2 mm menší než vnitřní průměr válce a dlouhý 60 mm. Z tenší měkké kůže vystřihneme kroužek o průměru o 6 mm větším než je průměr válečku pístu. Kůži, která bude tvořit těsnění namočíme a okraj přehneme přes hranu pístu a necháme zaschnout. Pro lepší tvarování může přehrnutý okraj upevnit obtočením tenkého drátku nebo režné nitě. Je-1i dostatečně zaříznutá, můžeme ji ponechat i po jejím zaschnutí. V případě, že kůže na válečku dostatečně nedrží, přilepíme ji na váleček tvořící píst kanagomem. Před vložením do válce kůži napustíme řidším olejem, aby byla vláčná a dostatečně těsnila. Z pružného drátu průměru 1 až 1,2 mm stočíme pružinu o deseti závitech s průměrem 20 mm.

T - trubička podtlaku, Z - zelená kontrolka, J - jištění, U - plastová podložka, P - pružina, K - kožené těsnění pístu, S - snímací kontakt, V - vrut (šroub), E - přívod proudu, D - držák, OP - očištěný plech, IZ - izolováno, A./ nízký podtlak, B./ vysoký podtlak

Pro zajištění polohy pružiny uvnitř válce můžeme použít dva tvarované plastové uzávěry o vnějším průměru 33 mm (od Benetazonu, Scutamilu atd.) do nichž konce pružin vložíme. Do uzávěru, který bude na dně válce, vyřízneme ve středu otvor, aby mohl procházet vzduch od trubičky. Plné stlačení pružiny pístem musí být dosaženo závažím 2 kg, což je možné odzkoušet zatlačením pístu na běžnou kuchyňskou váhu. Dojde-li k větší odchylce vzhledem k tvrdosti použité pružiny, natočíme o 1 až 2 závity více, nebo naopak ubereme. Před montáží ještě pružinu roztáhneme (napružíme) a opět stlačíme. Uvolněná pružina by pak měla mít délku asi 60 mm. Na vyčnívající dno pístu, zhotoveného z nevodivého materiálu upevníme šroubky nebo vruty dva plechové pásky celkové délky 65 a 95 mm, vytvarované dle nákresu, které budou tvořit běžce na vnější straně válce. Píst musí i při plném stlačení pružiny vyčnívat částečně z válce, aby se běžce umístěné na pístu nedotkly při stlačení válce. Jejich tvar a rozměry jsou uvedeny v nákresu.

K upevňovacím šroubům nebo vrutům pásků připevníme dva izolované kabely, které vedeme ke dvěma kontrolkám (zelené a červené). Kontrolky, které jsou k dostání v Mototechně, umístíme na vhodném místě přístrojové desky. K druhým kontaktům kontrolek přivedeme proud z pojistky, která je pod proudem při zapnutí zapalování. U Trabanta je to pojistka č. 7 (druhá zprava). Z povrchu válce odstraníme v pruhu, kde mají být běžce vodivé spojeny s válcem lak až na "holý" plech s zbylou plochu povrchu zaizolujeme napřed páskem z izolepy. Ke šroubu delšího běžce vedeme přívod od červené kontrolky, ke kratšímu od zelené. Kolem zúženého hrdla válce obepneme silnější drát (neizolovaný) na jehož koncích vytvoříme oka pro upevnění na vodivou část karosérie. Můžeme k tomu použít např. přidržovací svorníky akumulátoru, mající na konci závit pro matici.

Ve dně difuséru karburátoru před vstupním hrdlem do skříně motoru vyvrtáme šikmo díru průměru asi 4 mm dle použité trubičky; kterou do otvoru zasuneme. Trubička může být i z tvrdšího plastu, zajištěná přilepením. Musí však pevně držet a těsnit. Při této práci je vhodné odmontovat karburátor. Hadičku z PVC vedoucí od indikátoru nasadíme na trubičku pod karburátorem. Hadička se nesmí při podtlaku zplošťovat.

Funkce je zřejmá z nákresu. Při zapnutí zapalování se rozsvítí červená kontrolka a bude svítit i při běhu naprázdno a malém podtlaku. Svítí i během jízdy sešlapujeme-li pedál plynu neúměrně k otáčkám motoru. Signalizuje se tak nevhodný režim jízdy, resp. neúměrně velké sešlápnutí pedálu. Hospodárnější provoz dosáhneme menším stlačením pedálu plynu nebo přeřazením na vhodnější rychlostní stupeň. Při středním podtlaku, kdy už je jízda úspornější. svítí obě kontrolky. Při vysokém podtlaku tj. nejúspornějším způsobu jízdy svítí pouze zelená kontrolka. Měně zkušeným řidičům tak signalizuje i nutnost zařazení vhodnějšího (nižšího) rychlostního stupně.

Popsaný způsob indikace s využitím kontrolek odstraňuje nutnost mít těleso indikátoru na přístrojové desce (kde většinou působí rušivě) a navíc umožňuje kontrolu i za tmy. U větších čtyřdobých motorů je způsob provedení obdobný. Je však nutno počítat s pružinou na podtlak cca 3,5 kg. Podtlak snímáme vždy mezi "klapkou" karburátoru a vstupem směsi do motoru (např. v sacím potrubí).

M. Fresar, Praha

 

Utěsnění karburátoru

Karburátory vozu Trabant se v provozu znečisťují v důsledku pronikání paliva netěsnostmi, a to zejména v místě uchycení kolena pro přívod vzduchu ke karburátoru, v uložení hřídelíku škrticí klapky a netěsnostmi víčka sytiče. Spáry na kolenu je možné utěsnit vhodným prostředkem např. lepidlem Tenyl.

Hřídelík škrticí klapky utěsníme na obou koncích pryžovými "O" kroužky (Kroužek 8 x 4 ČSN 02 9280.1) - mazání kroužků je zajištěno olejem v palivu pro dvoudobý motor. Pro uložení těsnicích kroužků je nutno na hřídelíku udělat 2 zápichy dle obr. 1 (před soustružením odnýtujeme ovládací páčku, kterou pak k hřídelíku zpět připevníme nebo připájíme). Hřídelík potřeme motorovým olejem, do zápichů navlékneme těsnicí kroužky, potřeme olejem i uložení hřídelíku v karburátoru a opatrně smontujeme. Těsnicí kroužky zvyšují třecí odpory v uložení hřídelíku, proto je vhodně vyměnit původní vratnou pružinu za "silnější".

Víčko sytiče můžeme utěsnit v jeho přírubě a v ložisku hřídelíku šoupátka.

Původní hřídelík šoupátka nahradíme hřídelíkem vyrobeným podle obr. 2 (materiál 11 500). Z víčka vyjmeme kruhový plíšek aretace střední polohy páčky sytiče. Pryžově těsnění dle obr. 3 (Pryž ČSN 62 2448. 10) potřeme z obou stran motorovým olejem a nasuneme na hřídelík (shora). Po montáži sytiče na karburátor je těsnost průchodu hřídelíku víčkem zajištěna přítlakem pružiny šoupátka Po uskutečnění této úpravy je třeba střední polohu ovládání sytiče nastavovat odhadem.

Dosedací plochu příruby víčka i protiplochu na karburátoru opatrně srovnáme jemným pilníkem. Při montáži vička vložíme pod přírubu těsnění z tvrdšího papíru dle obr. 4. Popsané úpravy karburátoru zabraňují úniku paliva, majícímu za následek znečišťování karburátoru a jeho okolí a v neposlední řadě i zvýšenou spotřebu pohonných hmot. Utěsnění okruhu sytiče má navíc příznivý vliv na spouštění motoru, protože zamezuje ochuzování směsi přisáváním "falešného" vzduchu netěsnostmi.

Ing. R. Pavlík, Havířov

 

Potíže při spouštění

Jednou z příčin zhoršeného spouštění motorů Trabant mohou být prasklé nebo vypadlé pružiny odstředivého regulátoru předstihu zážehu. Tuto závadu můžeme odstranit celkem nenáročným úkonem. Nejprve demontujeme pravé přední kolo a pak sejmeme vičko zapalování. Odpojíme kabely ke kondenzátorům. Povolíme šrouby (A), vyjmeme základní desku zapalování. Šroub (B) zajišťuje polohu seřízení základní desky. Tím jsme získali přístup k odstředivému regulátoru předstihu zážehu. Zkontrolujeme obě pružiny (C), případně prasklé vyměníme za nové. (Název a obchodní číslo: Mot. - pružina regulátoru 425-811 680). Funkci odstředivého regulátoru zkusíme rozevřením obou závaží.

Základní desku před zpětnou montáží omyjeme čistým benzinem, osušíme hadříkem a namontujeme na původní místo. Zaolejované špinavé kontakty přerušovače mohou být též příčinou špatného běhu motoru. Ty buď očistíme, přebrousíme nebo vyměníme podle jejich stavu. Nakonec připojíme kabely ke kondenzátorům, nasadíme a zajistíme víčko zapalování, nasadíme zpět kolo a montáž je hotova.

Fr. Doležel, Jirny

 

Lůžková úprava

Chceme-li nastavit sedadla v Trabantu do lůžkové úpravy, narazíme na následující problém. Posunutím předního sedadla do potřebné polohy vyjede aretační kolík (1) z vodicí "kolejničky" (2).

Abychom odstranili tento nedostatek, můžeme si z ocelové kulatiny Ø 3 až 4 mm držáky (3), které při vysouvání sedadla vpřed zaklesneme jedním koncem do otvoru ve výztuze sedadla a druhým koncem za vodicí kolejničku. Sedadlo je tak zajištěno proti posouvání. V této poloze se opěradlo předního sedadla opírá o sedák zadního sedadla, což je výhodné z hlediska namáhání konstrukce aretačního mechanizmu předního sedadla. Celá úprava je velmi jednoduchá a rychlá a umožňuje příjemný odpočinek při dlouhých turistických cestách.

Ing. J. Kokoška, Plzeň

 

Trabant Universal – odkládací polička

Obvykle každý, kdo si koupí automobil Trabant 601 typ Universal brzy zjistí, jak nevýhodný je otevřený zavazadlový prostor za zadními sedadly. Některé automobily kombi jsou standardně vybaveny odkládací poličkou zakrývající tento prostor. Obdobnou poličku je možno vestavět s minimálními náklady též do Trabanta.

Poličku si vyrobíme z překližky, potažené kobercem typu Kovral nebo Jekor. Vlastní poličku rozdělíme na dva díly, spojené otočně závěsy. Přední díl (1) připevníme příchytkami (6) na nosníky (3). Otočný díl (2) umožňuje po odklopení snadnější nakládání rozměrnějších předmětů, případně volný přístup z vnitřku vozidla do zavazadlového prostoru bez nutnosti otevírání třetích dveří. V základní poloze je díl (2) přitahován pryžovým páskem (5) na dva dorazy (4) umístěné v rozích karosérie. Závěsy a pryžově dorazy jsou k dostání v prodejnách železářství.

Zabudováním poličky zabráníme zvědavým pohledům do prostoru pro zavazadla, zlepší se i tepelná pohoda ve vozidle a poněkud se odstraní i dunění, typické pro karosérie Trabant kombi.

Ing. J. Kokoška, Plzeň

 

Montáž zadního stírače a ostřikovače

U automobilů typu kombi se značně znečišťuje při jízdě za deště nebo sněhu zadní sklo, které při delší jízdě bývá i zcela neprůhledné. Nejúčinnějším způsobem čištění tohoto okna, jehož průhlednost je z hlediska bezpečné jízdy žádoucí, je montáž stírače s ostřikovačem. Pro vozy s 12 V elektroinstalací je možné namontovat motorek s převody, které u starších typů stíračů tvoří ucelenou část. Takovými pohony stíračů jsou osazovány např. některé nákladní vozy. Motorek lze namontovat na vnitřní stranu dveří, do kterých vyvrtáme otvor pro hřídelku od motorku a eventuálně upravíme čalounění dveří. Motorek s převodovkou jako celek se pak osadí zevnitř dveří a zvenku upevní převlečnou maticí a zakryje krytkou proti vnikání vody. Na hřídelku od převodovky pak přímo upevníme raménko stírače. Ovládání motorku bez doběhové fáze je možné uskutečnit vypínačem umístěným v dosahu řidiče spojeným kabelem s motorkem.

1. otvor pro montáž trysky, 2. stírač, 3. táhla stírače, 4. elektrická instalace, 5. přívod vody k ostřikovači, 6. elektrický ostřikovač, 7. motorek stírače, 8. plastová výplň, 9. podběh zadního kola, 10. boční sklo, 11. zadní dveře, 12. podložka tl. 2mm, 13. sklo zadních dveří, 14. boční čalounění, 15. podlahová deska, 16. zadní levý sloupek

U vozů Trabant s 6 V instalací musíme použít originální motorek s převodem dopomala, u něhož je však kývavý pohyb stíračů vyvoláván táhly umístěnými pod přístrojovou deskou. Při montáži stírače na zadní dveře tedy nejprve vyvrtáme uprostřed asi 70 mm pod sklem zadních dveří otvor pro hřídelku raménka stírače. Z převodových táhel pro stírače předního skla vyjmeme spojovací táhlo s trojúhelníkovým plechovým dílem, na němž je hřídelka levého stírače. Rozpojení uskutečníme vyjmutím pružné drátové pojistky a plastových podložek. Potom opačným způsobem spojíme raménko hřídelky pravého stírače s posuvným táhlem napojeným na raménko nasazované na hřídel od motorku. Jelikož motorek budeme montovat hřídelkou ke stírači (tedy opačně než u předních stíračů), musíme odpojit od táhla raménko, které se připojuje na hřídelku stírače. Vyjmeme proto drátové pojistky, obě podložky i plastové kluzné pouzdro čepu a vše nasadíme z opačné strany otočením o 180°. Zahnutí posuvné části otočného raménka musí směřovat k motorku, jinak by naráželo na upevňovací šroubky. Motorek stírače umístíme na plastovou výplň dveří zevnitř vozidla. Táhla pohonu stírače budou tak uzavřena v dutině dveří. Podle potřeby můžeme táhla přihnout tak, aby byla dodržena rovnoběžnost os motorku a stírače. Pro motorek vyvrtáme v plastové výplni dveří tři otvory Ø 5 mm pro jeho upevnění maticemi a jeden otvor pro hřídelku s nálitkem pro ložisko Ø 20 mm. Umístění zvolíme tak, aby vzdálenost os motorku a stírače odpovídala střední délce posuvného táhla (bez krátkých ramének), tj. přibližně 260 mm. Motorek je u vozů kombi s tyčovou vzpěrou dveří nutno umístit šikmo až k dolnímu okraji dveřní výplně, aby nepřekážel při manipulaci se vzpěrou. Pro pohon stírače postačí levnější typ motorku, jelikož dvourychlostní motorek není nutný. Rovněž pro ovládání motorku postačí normální otočný spínač, který je podstatně levnější než cyklovač i když i ten lze použít. Otočný spínač motorku nebo cyklovač umístíme na přístrojové desce, ve které vyvrtáme otvor pro upevňovací střed spínače. Při montáži spínače sejmeme otočný ovládací knoflík zatlačením dovnitř a pootočením doleva, dále odšroubujeme plastový krycí kroužek a kovovou upevňovací matici. Spínač nasadíme ze spodu přístrojové desky a upevníme matici, pak našroubujeme krycí kroužek a nasadíme knoflík opačným způsobem než při demontáži. Svorku 31 uzemníme a svorky (konektory) 31b, 54d, 54 spojíme třípramenným kabelem (nebo třemi kabely) se stejně označenými svorkami na motorku. Ke svorce 54 přivedeme proud z pojistky č. 7. Motorek svorkou 31 uzemníme.

Kdo by ožele1 doběhovou fázi motorku, může vést proud z pojistky č. 7 přes jednoduchý vypínač jedním kabelem k motorku na svorku 54 a uzemnit na motorku svorky 31 a 31b. Kabely vedeme nejlépe levým sloupkem čelního okna, dále podstřešním žlábkem k zadním dveřím. V krajní horní části zadních dveří poblíž závěsů vyvrtáme zevnitř otvor, kterým protáhneme kabely a vnitřkem dveří je vedeme k motorku, kde je připojíme. Mezi karosérií a dveřmi musí kabely tvořit smyčku, aby při otevření dveří nedošlo k jejich přetržení. Před nasazením hřídelky stírače zevnitř sejmeme plastovou krytku proti zatékání od šroubení na hřídelce a odšroubujeme upevňovací matici včetně podložky. Kovovou plechovou tvarovku, kterou prochází hřídelka stírače poněkud narovnáme a mezi ní a plech dveří vložíme další podložku tl. 2 mm. Potom protáhneme hřídelku otvorem směrem ven, upevníme matici s podložkou a zakryjeme plastovou krytkou. Předem ovšem musíme sejmout plastovou výplňovou desku zadních dveří, přitom dáváme pozor, abychom neulámali upevňovací sponky. Vhodné je zakoupit si jich několik do zásoby. Na výplň dveří připevníme třemi šrouby motorek a výplň dveří přichytíme sponkami pod zadním sklem. Táhlem s raménky propojíme hřídelky motorku a stírače. Motorek nakonec krátce zapneme, aby doběhl při vypnutí do klidové polohy. Nyní táhlo s raménkem na hřídelce motorku srovnáme tak, aby byly rovnoběžně. Potom dotáhneme stahovací šroub raménka na hřídelce motorku a k spodní části okna dveří nasadíme raménko stírače, upevníme jej a motorek zapneme Je-ti posuvné táhlo uvnitř dveří příliš krátké nebo naopak dlouhé, upravíme vzdálenost povolením spojovacího šroubku táhla, vše seřídíme a šroub opět dotáhneme. Nakonec upevníme zbývající spony výplně dveří.

Obr. 3: MS - motorek stírače, 1 - dveře, 2 - plastová výplň, 3 - podložka tl. 2mm.
Obr. 4: S - schéma zapojení s otočným spínačem, C - schéma zapojení s cyklovačem, O - ostřikovač zadního skla, OS - otočný spínač motorku stírače, C - cyklovač, MS - motorek stírače zadního skla, TL - tlačítkový spínač.

Samotný stírač by roztíral po zadním skle nečistotu a proto je vhodné namontovat ještě ostřikovač. Umístění zásobní nádržky kapaliny volíme nad zadním podběhem kola těsně pod bočním oknem za držákem tlumiče. V jiném místě by ostřikovač překážel při zvedání podlahové desky. Při použití cyklovače ke stírači vedeme od pojistky č. 7 kabel na + svorku ostřikovače a od - svorky kabel na svorku 53c na cyklovači. Funkce je pak stejná jako u ostřikovače předního skla. Zatlačení na knoflík cyklovače se ostřikovač rozběhne. Použijeme-li jen otočný spínač stíračů, musíme umístit na přístrojové desce ještě tlačítko, na jehož jednu svorku přivedeme proud z pojistky č. 7 a druhou svorku propojíme s + svorkou motorku ostřikovače. Mínus svorku motorku ukostříme vedle ostřikovače. Stisknutím tlačítka na přístrojové desce se uvede ostřikovač v činnost. Elektrickou instalaci k ostřikovači Je nejlépe vést stejným způsobem jako kabely k stírači do zadního sloupku a zpět pak vyústit v místě upnutí čalounění na rám pod zadním bočním oknem. Hadičku pro vedení vody od ostřikovače k trysce vedeme pod bočním čalouněním jako kabel přívodu proudu, dále zadním sloupkem pod střechou a vyústíme z podstřešního žlábku nad zadními dveřmi poblíž závěsů dveří. V plechu žlábku nad dveřmi vyvrtáme otvor cca Ø 20 mm, ve vnějším plechu karosérie nad zadními dveřmi souose s výše uvedeným otvorem otvor Ø 7 mm, do kterého osadíme zvenku trysku ostřikovače a zevnitř vyvrtaným otvorem zajistíme plochou pojistkou, stejně jako je na přední kapotě. Zajištění pojistky na dříku tělesa trysek je nejlépe uskutečnit trubičkou. Do dříku tělesa trysek můžeme také vyříznout závit a upevnit jej maticí, kterou utáhneme trubkovým klíčem. Nakonec nasadíme hadičku od ostřikovače. Trysky seřídíme tak, aby směrovaly vodní paprsek do míst funkční plochy stírače. Poblíž výstupu hadičky z čerpadla ostřikovače hadičku přerušíme a vložíme jednosměrný ventil, který zabrání vrácení vody z hadičky do nádobky ostřikovače v klidovém stavu. Ventilek je k dostání jako náhradní díl pro vedení k ostřikovači předního skla. Osadí se bílou částí směrem k trysce.

M. Fresar, Praha

 

Zajištění výstražného osvětlení

Do Trabantů je již několik let montováno výstražné světelné zařízení umožňující při nouzovém zastavení přerušované svícení všech čtyřech ukazatelů směru současně. Proud pro toto zařízení je odebírán z pravé krajní pojistky, která má hodnotu 15 A. V prvních, zhruba 15 000 vozech. z nichž. část byla dovezena i k nám, však byla ponechána původní pojistka s hodnotou 8 A. Tato hodnota je však nedostatečná, neboť čtyři žárovky varovného osvětlení odebírají proud (podle příkonu) 12 až 14 A. Navíc jsou na tuto pojistku ještě připojeny: houkačka, brzdová světla, vnitřní osvětlení a zásuvka pro přídavnou svítilnu. Jelikož může poměrně snadno dojít k přepálení pojistky 8 A, je vhodné nebo spíše nutné vyměnit ji za pojistku 15 A. tak jako je dodávána do vozů vyráběných v současné době.

-FR-

[Nahoru] [Obsah] [Index]