Zlepšení větrání a topení

Znatelného zlepšení větrání a topení u automobilů Trabant 601 dosáhneme zvětšením průchodu vzduchu větracími mřížkami na sloupku karosérie. Tím se dosáhne lepšího prostupu větracího vzduchu v létě a teplého vzduchu v zimě do zadní části prostoru pro cestující než doposud a posádka se při jízdě cítí lépe.

V zimě se sníží i orosení zadního okna a zlepší se tak výhled dozadu. Vlastní úprava (viz náčrtek) je poměrně snadná, rychlá a jednoduchá. Malými plochými kleštěmi změníme tvar vyhnutí jednotlivých žebírek. Při rovnání jednotlivých žebírek postupujeme vodorovně a shora dolů na větrací mřížce, kterou můžeme ponechat přišroubovanou na karosérii. Sklon jednotlivých žebírek uděláme asi 45 stupňů, čímž se dosáhne asi dvojnásobného zvětšení průtočného průřezu na mřížce. Přitom při dešti a mytí vozu voda stéká po žebírkách dolů vně karosérie. Takto uskutečněná úprava výstupu vzduchu z vnitřku karosérie nám umožní již při středně rychlé jízdě zlepšení proudění vzduchu resp. jeho podstatně lepší odvod z karosérie při zavřených oknech.

-msch-

 

Nový karburátor

Od června 1984 je do automobilů Trabant 601 sériově montován typ karburátoru s označením 28 H 1-1. Tento karburátor bude dodáván i jako náhradní díl na místo všech předcházejících typů a je použitelný ke všem motorům Trabant 601. Původně výrobce uvažoval o dvou typech karburátoru, a to typu 28 H 1-1 pro vozy s 12 V elektroinstalací a typu 28 H 1-2 pro starší vozy s 6 V elektroinstalací. Rozdíl mezi nimi byl pouze ve velikosti pružiny uzavírající spouštěcí přívěru s ohledem na poněkud větší otáčky u vozů s 12 V napětím při spouštění oproti "šestivoltové" verzi. Pro jednodušší výrobu i zamezení případné záměny obou provedení však výrobce zavedl nakonec pouze typ 28 H 1-1, u kterého je účinek pružiny kompromisem mezi oběma typy.

1. přívod paliva, 2. jehlový ventil, 3. plovák, 4. hladina paliva, 5. odvzdušňovací kanál plovákové omory, 6. hlavní tryska, 7. emulzní trubice, 8. vzdušník, 9. rozprašovač difuzoru, 10. difuzor, 11. vačka obohacovače, 12. zdvihátko, 13. obohacovací ventil, 14. tryska obohacovacího ventilu, 15. tryska běhu naprázdno, 16. vzdušník běhu naprázdno, 17. směšovací tryska běhu naprázdno, 18. kanál běhu naprázdno, 19. přechodový kanál, 20. škrticí klapka, 21. kanál směsi běhu naprázdno, 22. regulační šroub směsi, 23. zaplombovaný regulační šroub bohatosti směsi, 24. spouštěcí přívěra, 25. spojovací táhlo klapky přívěry, 26. dorazový šroub polohy spouštěcí přívěry

Oproti původním typům je nový karburátor opatřen spouštěcí přívěrou uloženou v sacím kolenu karburátoru. Uzavřením spouštěcí přívěry při spouštění motoru se zároveň pootevře škrticí klapka o přesně stanovený úhel, nastavený dorazovým šroubem. Tím dojde k obohacení směsi prostřednictvím přechodové soustavy. Spouštěcí přívěra je plynule nastavitelná a umožňuje tak správné nastavení otáček běhu naprázdno. Způsob obohacení směsi spouštěcí přívěrou tak zároveň znemožňuje jízdu s trvale obohacenou směsí.

Při běhu naprázdno je hlavní soustava karburátoru vyřazena z činností a směs je dodávána oddělenou soustavou běhu naprázdno. Regulace otáček běhu na prázdno se uskutečňuje šroubkem regulace směsi. který však zvyšuje pouze množství přídavného vzduchu. Vzduch je odebírán u výstupu difuzoru v sacím kanálu. Podstatnou změnou je, že šroubek bohatosti směsi při běhu naprázdno je po správném seřízení zaplombován plastovou zátkou a nedovoluje předávkování směsi zaviněně neodborným zásahem. Tím obsah CO ve spalinách splňuje podmínky předpisu EHK č.15 resp. GBI č. 5 z 25. 2. 1983 o limitu škodlivin ve výfukových plynech vozidel.

Překlenutí fáze mezi během neprázdno a činností hlavní soustavy karburátoru je uskutečněno přechodovým kanálem. K dosažení vhodné směsi při vysokém zatížení motoru je karburátor 28 H 1-1 opatřen mechanicky ovládaným obohacovačem. Vačka obohacovače je přes zdvihátko spojena se škrticí klapkou a otevírá obohacovací ventil při větším úhlu otevření přívěry než 35°. Tím se dostává palivo kromě hlavní trysky ještě k trysce přídavné, která je umístěna v plovákové komoře pod přívodem paliva. Optimálně seřízený karburátor dodává značně ochuzenou směs hlavně v oblasti částečného zatížení.

M. Fresar, Praha

 

Kmitání řízení

Na některých nových či novějších automobilech trabant 601 dochází k určitému kmitání řízení v tahu "pod plynem", hlavně při jízdě do kopce na II. a III. rychlostní stupeň. Tento jev se vyskytuje na některých nových vozech ve větší či menší míře již od roku 1974, kdy došlo ke konstrukční změně převodovky, a to k jiným převodovým poměrům I. až III. rychlostního stupně.

Na základě dotazů na příčinu tohoto jevu vydat výrobce VEB Sachsenring, oddělení pro styk se zákazníky, již v roce 1975 informační oběžník, ve kterém vysvětluje příčinu kmitání řízení. Kmitání vzniká přenosem hnací síly za určité rychlosti vozu při menších otáčkách hnacích hřídelů a stejnoběžných kloubů, než tomu bylo u předešlé převodovky s "pomalejším" převodem I. až III. rychlostního stupně. Tím dochází k větším rázům mezi jednotlivými díly poháněcího ústrojí, zvláště sejdou-li se při montáži jednotlivé díly s dolní hranicí tolerance vzájemné montážní vůle.

V oběžníku se uvádí, že nemůže dojít k žádnému poškození dílů poháněcího ústroji, ani na uložení motoru apod. Po ujetí asi 8000 km kmitání zmizí.

Ze zkušenosti značkových servisů lze potvrdit, že informace výrobního závodu je správná a pouze u malé části vozů kmitání zaniklo až po ujeti 15 000 km. Každopádně po ujetí 5000 až 8000 km bylo již podstatně nižší.

Doporučujeme proto, aby se řidiči, pokud to situace dovolí, vystříhali jízdy v režimu, kdy kmitáni vzniká a po ujetí uvedené vzdálenosti popisovaná "vada na kráse" zmizí.

-v.š­

 

Zlepšení cirkulace vzduchu

Na téma větrání (a topení) vozů Trabant existuje několik názorů a zlepšení. Je to např. náhrada původních větracích mřížek na zadních sloupcích karosérie mřížkami z vozu Wartburg 353 "limuzína", nebo vyrovnání jednotlivých žeber mřížky, apod.

Další možností je náhrada původních mřížek mřížkami z vozu Škoda 100/110 (pár za 12 Kčs).

Ve vzdálenosti 20 mm od horního otvoru a 2 mm vpravo od osy předvrtaných otvorů mřížky vyvrtáme novou díru o Ø 4 mm. Mřížku pak přiložíme ke sloupku karosérie těsně pod střechu a upevníme šrouby M 3,5 x 20 do původních otvorů ve sloupku. Štěrbinu mezi mřížkou a sloupkem (ze strany bočního okna) utěsníme vložením, pásku pryže, jinak se ve voze za jízdy ozývá nepříjemný hvizd, působený prouděním vzduchu kolem karosérie.

Tato úprava přispívá k zmenšení zamlžování zadního okna a výrazně přispěla ke zrychlení proudění teplého vzduchu v prostoru karosérie.

J. Šiler, Frýdek-Místek

 

Seřizování karburátoru

Naše redakce neustále dostává dopisy, týkající se problematiky seřizování zejména nových karburátoru na vozech Trabant. Článek věnovaný možnosti montáže, resp., náhrady staršího typu karburátoru za typ nový, jsme zveřejnili již v SM č. 9/83.

Karburátory nového a úspornějšího provedení, nesoucí označení 28 HB 4-1 jsou v současné době v prodejnách n. p. Mototechna a je možné je montovat na vozech Trabant namísto všech předešlých typů karburátorů. Určitá úspora paliva (podle výrobce 0,6l/100 km), které je dosahováno u trabantů vybavených novým karburátorem, je docilována ochuzením směsi přiváděním přídavného vzduchu do sacího hrdla karburátoru. Množství přídavného vzduchu je dávkováno regulačním ventilem, který je zabudován v kolenu, připevněném na vstupním hrdle difuzéru. Od regulačního ventilu je přídavný vzduch veden hadičkou na konec sacího hrdla karburátoru. Regulační ventil je ovládán tlačnou tyčkou a kulovými kloubky od páčky škrticí klapky karburátoru.

Přídavný vzduch je přisáván v rozsahu zvýšených otáček běhu naprázdno (cca 800 1/min) asi do jedné třetiny otevření škrticí klapky karburátoru, takže úspora paliva se projeví hlavně při jízdě po městě a na rovinatých úsecích. Postup seřizování karburátoru 28 HB 4-1:

1. Na motoru ohřátém na správnou provozní teplotu (odpovídá svižné jízdě dlouhé asi 3 km) se nastaví dorazovým šroubkem škrticí klapky otáčky běhu naprázdno na 700 ±50 1/min.

2. Při těchto otáčkách musí být regulační ventil uzavřen. To se dá zjistit vyvoláním podtlaku za regul. ventilem. Dále popsaný způsob je dosti nehygienický, ale bez dílenského zařízení (tj. přídavné vývěvy a vakuometru) velmi jednoduchý a spolehlivý. U motoru v klidu odpojíme hadičku přídavného vzduchu vzadu na hrdle karburátoru a sáním ústy vyvoláme v hadičce podtlak. Zda je regulační ventil uzavřen zjistíme ucpáním otvoru hadičky špičkou jazyka. Hadička smí od jazyka odpadnout až po nepatrném pootevření škrticí klapky a tím i pootevření regulačního ventilu. Případné nastaveni regulačního ventilu se uskutečňuje změnou délky tlačné tyčky po uvolnění přítužných matic u kloubů.

3. Zásadním předpokladem pro správnou činnost regulačního ventilu je, že karburátor je seřízen na předepsaný obsah CO ve výfukových plynech (2 až 3 objemová procenta CO). Toto seřízení je možno dělat pouze dílensky pomocí speciálního přístroje Infralyt-Abgas. Pokud by nebyl seřízen správně obsah CO (tj. byl např. příliš nízký), může dalším ochuzením směsi přídavným vzduchem dojít i k zadření motoru.

4. Vývod na spodní části karburátoru slouží k odváděni případného přebytku paliva v sacím traktu motoru a je na něm nasazená hadička, která je vedená horem za dynamo.

Závěrem doporučujeme, pokud nejste dostatečně obeznámeni s montážními a seřizovacími pracemi, abyste montáž včetně seřízení svěřili raději značkové opravně.

-VŠ-

 

"Zvonění" motoru

U automobilů Trabant 601 se projevuje u některých motorů, opatřených novým typem karburátoru 28 HB 4-1, známé "cvrlikání", zvláště při jízdě na IV. rychlostní stupeň v rozmezí rychlosti 60 až 80 km/h.

V takových případech doporučuje výrobce nastavit předstih zážehu u prvního válce na 3 ± 0,5 mm před HÚ a u druhého válce ponechat původní nastavení 4 ± 0,5 mm, pokud možno obě hodnoty na dolní hranici tolerance. Předpokladem zlepšení je, že karburátor je správně seřízen na objem CO ve výfukových plynech na hodnotu 3 až 3,5 % a správně seřízen ventil přídavného vzduchu.

Seřízení karburátoru je lépe svěřit značkové opravně, která má pro správné nastavení speciální přístroje.

-vš-

 

Odpadová nádobka

U automobilů Trabant 601 dochází někdy k unikání paliva z karburátoru odpadovou hadičkou (ať už tato závada vznikla netěsností jehlového ventilu, nedovřením uzávěru přívodu paliva nebo v případě odstavení vozidla po jízdě v horkém počasí, kdy palivo zvětší svůj objem). Takto odkapávající palivo můžeme zachycovat do vhodné nádobky. K tomuto účelu se dá použít nádobka z PVC o objemu asi 0,21 (chem. hnojivo rostlin apod.); do víčka nádobky vyvrtáme otvor o průměru 8 mm, kterým provlečeme odpadní hadičku karburátoru zkrácenou asi o 10 cm. Proti ztrátě za jízdy nádobku zajistíme závlačkou, procházející hadičkou těsně pod víčkem. Popsanou úpravou si trochu snížíme spotřebu vozu - palivo se může znovu přelít do nádrže, ale současně omezíme nebezpečí vzniku požáru při případném odhození nedopalku cigarety pod vůz, omezíme nebezpečí úrazů uklouznutím - pod vozem nezůstává olejová skvrna, odpadnou i případné diskuse s kontrolními orgány o unikání oleje či paliva.

J. Šiler, Frýdek-Místek

 

Signalizácia zatiahnutia parkovacej brzdy

Mnohým vodičom se stáva, že pri odstavení či zaparkovaní vozidla zatiahnu parkovaciu brzdu a pri opätovnom pokuse jazdiť si túto "maličkosť" nevšimnú. Ak je brzda zatiahnutá podľa predpisu (a aj tak funguje), potom sa vozidlo z miesta nepohne a zhasne motor. Ak však parkovacia brzda nefunguje tak ako má, príp. je zatiahnutá len "naoko", potom sa síce vozidlo rozbehne, ale pri najbližšom zastavení zistíme, že sa nám zadné kolesá akosi veľmi zohrievajú. Ba čo viac, vozidlo sa už z miesta nepohne ani po manipulácii s pákou brzdy. Nezostáva potom nič iné, len odmontovať zadné kolesá, stiahnuť viac-menej nasilu brzdový bubon a uvolniť "zapečené" brzdy.

Väčšina áut je vybavená signalizáciou zatiahnutia parkovavej brzdy, preto u týchto by sa toto stať nemalo. Malé ľudové vozidlo Trabant však túto signalizáciu postráda. Preto som sa rozhodol namontovať si signalizáciu zatiahnutia parkovacej brzdy aj na toto vozidlo, a veru už v mnohých prípadoch som si ušetril zbytočnú prácu. Systém som "odkukal" z vozidla Fiat 125 Polski.

V prvom rade som si vyhotovil z oceľového plechu hr. 2,0 mm tlačidlo a držiak spínača (rozmery sú závislé od stavu a polohy páky parkovacej brzdy). Tlačidlo som pripevnil dvomi skrutkami a maticami M3 na bočnú stranu páky brzdy. Výšku držiaka a polohu spínača som určil tak, že páku brzdy som uvolnil a vzdialenosť medzi dolnou plochou tlačidla a podlahou vozidla mi udala, že v tejto polohe musia byť kontakty spínača rozpojené a držiak spínača musí byť o 1 až 2 mm nižší.

Obr. 3 Usporiadanie spínača a tlačidla

T - tlačidlo, K - kontakty, V - samorezná skrutka M5, P - páka parkovacej brzdy, S - skrutka s maticou, KS - spínač, S - skrutka s maticou M3/8, D - držiak spínača

Obr. 1 Elektrické schéma zapojenia: 1. spínač, 2. kontrolka 6V/2W, 3. poistka č. 4 (6)
Obr. 2 Detail umiestenia spínača

Potom už zostávalo iba upevni kontrolný spínač na držiak, so spínačom prichytit celý držiak o podlahu dvoma samoreznými skrutkami M5. Na záver zostalo iba realizovať elektrickú inštaláciu, ktorá je zrejmá zo schémy (obr. 1). Spodný kontakt spínača som uzemnil cez skrutku, ktorou je držiak prichytený k podlahe. Z vrchného kontaktu som viedol vodič pod plsteným kobercom až pod prístrojovú dosku a cez červenú kontrolku na poistku č. 4 (alebo 6 - poistka pravého stretávacieho svetla). Kontrolku je možné umiestniť buď priamo na prístrojovej doske po vyvŕtaní otvoru Ø 12,3 mm, alebo na prídavný panel (napr. pre palivomer, teplomer a pod.), ak už takýto máme vo vozidle. Ako spínač som použil brzdový spínač z motocykla Jawa, ktorý je bežne dostať v Mototechne. Prípadne sa môže použiť spínač zo škodoviek. Kontrolka svieti iba pri zapnutom zapaľovaní.

Ing. P. Berkeš, Štúrovo

 

Svetlo v motorovom a batožinovom priestore; výstražné svetlo na dverách

Vnútorné osvetlenie v Trabante Universal nezasahuje dostatočne úložný priestor za zadnými sedadlami. Ešte horšia je situácia u Trabanta dvojdverového, kde nie je úložný priestor vôbec osvetlený. Tento nedostatok je možné jednoducho odstrániť dodatočnou inštaláciou druhého stropného svietidla, buď zhodného so stávajúcim, alebo okrúhleho trojpolohového, ktoré použijeme v motorovom priestore. Svietidlo pripevníme na vhodnom mieste nosníka karosérie tak, aby bolo cez skrutku zároveň ukostrené. Napájací medený vodič 2,5 mm2 pripojíme priamo u stávajúceho svietidla. Vodič vedieme vo vybraní okolo strechy a cez strešnú lištu ho zaústime do dutiny nosníka, v ktorej je umiestnené nové svietidlo.

Pri dlhších cestách, hlavne počas dovolenky, sa nám občas prihodí, že potrebujeme niečo pozrieť (napr. benzín, hladinu brzdovej kvapaliny, akumulátora apod.) či dokonca niečo opraviť v motorovom priestore, pričom vonku je už šero alebo úplná tma. Ak máme spolujazdca a baterku, potom to nie je žiadny problém. Ale ak sme na ceste sami, nemôžeme súčasně opravovať a svietiť si pritom. Preto je dobré mať svetlo "po ruke" priamo v motorovom priestore. Pre tento účel zakúpime vhodné svietidlo, napr. okrúhle trojpolohové svietidlo, ktoré sa zapína a vypína pootočením vrchnej časti svietidla (dostať v Mototechne v cene 24 Kčs). Svietidlo pripevníme cez zemniaci otvor skrutkou ku karosérii na vhodnom mieste (napr. na blatník, či na kapotu) tak, aby svietidlo bolo zároveň ukostrené. Napájací vodič 2,5 mm2 vedieme cez pryžovú priechodku vedľa regulátora pod prístrojový panel.

Odpojíme napájací vodič stávajúceho stropného svetla od poistky č. 8 a spojíme ho s napájacím vodičom svetla v motorovom priestore pomocou lámacej (lustrovej) svorky. Od tejto svorky vedieme nový vodič (jeden), ale ešte ho nenapojíme na poistku č. 8.

Dôvodom je ďalšie úprava - vylepšenie, ktoré sa týka bezpečnosti cestnej prevádzky, ale aj samotného vodiča. Šikovný majiteľ Trabanta si totiž ľahko a hlavne lacno vie zhotoviť červené výstražné svetlo signalizujúce otvorené dvere.

Obr. 2 Schránka pre žiarovku
Obr. 1 Elektrické schéma zapojenia:

1. stávajúce stropné svetlo, 2. svetlo v motorovom priestore, 3. svetlo v batožinovom priestore, 4, 5. dverové spínače Škoda, 6, 7. výstražná svetlá na dverách, 8. poistka č. 8; 9, 10, 11. lámacie (lustrové) svorky

Obr. 3 Detail svetla na dverách

1. odrazka z bicykla, 2. bočný plech dverí, 3. schránka pre žiarovku, 4. pätka so žiarovkou 6V/2W

Použijeme obdĺžnikové odrazky z bicykla (kus za 1,80 Kčs), ktoré upravíme tak, aby zostal iba biely rámik a sklíčko. Z tenšieho hliníkového plechu vytvarujeme teleso svietidla podľa obr. 2. Po odobraní výplne dverí vyvŕtame v bočnom plechu dverí, asi 10 až 12 cm pod zámkom, dve diery Ø 3,5 mm podľa dier na odrazke - obdobne aj na svietidle. Súčasne v strede medzi týmito dierami vyvŕtame otvor Ø 12 mm pre prienik svetla. Potom skrutkami M3 x 10 mm pripevníme súčasne odrazku (zvonka) i tesnenie s telesom svietidla (zvnútra) k bočnému plechu dverí.

Aby nám červené svetlo na dverách svietilo len pri otvorených dverách, namontujeme ešte na dvere dverové spínače - je možné použiť dverové spínače zo škodoviek. Upevnenie dverových spínačov je jednoduché a bolo už popísané v motoristických časopisoch, pričom umiestnenie môže byť na dverách alebo na nosníku dverí. Nakoniec nám zostane realizácia elektrického zapojenia (obr. 1), z ktorého vlastne už polovicu máme urobenú. Napájacie vodiče od dverových spínačov vedieme cez otvor vo dverách a cez nosník dverí pod prístrojovú dosku. Tam znova dva vodiče spojíme do lámacej svorky, odkiaľ vedieme už iba jeden vodič, ktorý spojíme do lámacej svorky s vodičom od svietidiel namontovaných v prvej časti (v motorovom a batožinovom priestore). Nakoniec aj z tejto lámacej svorky nám vyústi jeden napájací vodič, ktorý pripojíme na poistku č. 8.

Napájací vodič použijeme min. prierezu 1,5 mm2; pre svietidlá v motorovom a batožinovom priestore žiarovky 6 V/5 W a pre výstražné svetlo na dverách žiarovky 6 V/2 W.

Ing. F. Berkeš, Štúrovo

[Nahoru] [Obsah] [Index]