Úprava brzd

Někdy se může stát, že u vozu Trabant "uvaříme" zadní brzdy. Jde totiž o velmi nepříjemnou a záludnou poruchu, která je na cestách a bez potřebného nářadí dosti obtížně odstranitelná. Může se totiž projevit neočekávaně a vzniká následovně:

Stane se, že při zastavení zajistíme vůz parkovací brzdou, kterou při odjíždění pochopitelně opět uvolníme. Po ujetí několika kilometrů však náhle pozorujeme, že motor nám špatně táhne, kopce zdolává jen se značnou námahou a že musíme proto častěji řadit na nižší než stupně než obvykle. Vůz jako by náhle ztratil svoji obvyklou pružnost a živost. V takovém případě ovšem neváháme, zastavíme na vhodném místě a především zkontrolujeme disky zadních kol, zda některý není příliš horký. Když ano, tedy s největší pravděpodobností váznou čelisti v důsledku poruchy ovládání parkovací brzdy. Nezbývá nám nic jiného než čekat, až brzdy zadních kol vychladnou, případně můžeme ochlazování urychlit tak, že poléváme disk kola vodou. V každém případě zachováme klid a rozhodně nepokračujeme v jízdě. Po vychladnutí brzdového bubnu jej demontujeme, což může být někdy dosti obtížná záležitost. Zahřáté čelisti ruční brzdy totiž nabývají třením o buben na objemu a tím blokují možnost snadného sejmutí bubnu z náboje kola.

Proto musí dojít k dokonalému ochlazení bubnu a čelisti brzdy. Pokud se nám tato operace podaří, není obtížné objevit příčinu závady. Zjistíme totiž, že kotevní oko lana parkovací brzdy se zachytilo při zabrzdění parkovací brzdou o žebro brzdové čelisti a proto se nemůže vrátit páčka ruční brzdy do své výchozí polohy. Páčka parkovací brzdy je součástí brzdové čelisti, na kterou je kyvně uchycena čepem. Při jízdě s takto zablokovanou brzdovou čelisti dochází ke značnému tření a objemovému zvětšování se brzdového obložení a tím neustálému stupňování odporu v brzdě. Zákonitě potom může následovat úplné zablokování příslušného kola.

Této závadě však můžeme předejít malou úpravou v zadních brzdách, kterou si snadno zhotovíme sami. Po určitém opotřebení obložení čelistí parkovací brzdy obvykle následuje přitaženi seřizovací matice vahadla lana parkovací brzdy tak, aby docházelo k pevnému zabrždění asi na pátém zoubku ozubeného segmentu ruční brzdy. Tím dojde pochopitelně uvnitř zadních brzd ke změně polohy páček brzdových čelistí, na nichž jsou zakotvena koncová očka lana. Očka svým obdélníkovým tvarem někdy nevyhovují volnému pohybu v těsné blízkosti výztužného žebra brzdových čelisti. Po utažení ruční brdy se může totiž některé očko lanka dostat do kritické polohy vůči žebru čelisti, o toto se svoji hranou zachytí a zůstane neuvolněné. Brzdová čelist se tak při odbrzdění neuvolní a následuje již uvedené trvalé brzdění kola Jednoduchou úpravou lanového očka můžeme předejít této nepříjemné závadě. Stačí, když lanová očka obou zadních brzd na jejich koncích zaoblíme pilníkem do půlkulatého tvaru a tím odstraníme ostré rohy oček, které mohou být příčinou zadrhávání o čelist. Rovněž je vhodné upravit hranu výztužných žeber brzdových čelistí v místě, kde v těsné blízkosti kyvně prochází lanové očko. V tomto případě stačí srazit hranu pod úhlem asi 45° na straně páčky. Tato úprava nám zajistí zvětšení spolehlivosti při uvolňování obou čelistí parkovací brzdy a ušetří nám případnou svízelnou situaci na cestách.

J. Rymeš, Otrokovice

 

Přívodní hadičky brzd

Od dubna 1980 jsou do Trabantů montovány dvouokruhové brzdy s rozdělením okruhů na přední a zadní kola. Při kontrolních prohlídkách vozů vyrobených v roce 1980 bylo zjištěno pnutí přívodních hadiček spojujících zásobní nádržku brzdové kapaliny s hlavním brzdovým válcem. Výrobce proto doporučuje kontrolu hadiček, které musí být nasazeny na hrdle hlavního brzdového válce až na doraz Pokud dochází k pnutí hadiček mezi zásobní nádržkou a brzdovým válcem, je nutné lehce přihnout držák nádobky brzdové kapaliny. Jsou-li hadičky pro přední píst hlavního brzdového válce kratší než 108 mm a pro zadní kratší než 98 mm, je nutné je vyměnit. Výrobce stanovil tyto délky hadiček: přední 100 ± 3 2 mm, zadní 100 ± 3 2 mm. Při kratších hadičkách vzniká nebezpečí vysmeknutí hadičky ze zásobní nádobky a zbytečného úniku brzdové kapaliny.

-FR-

 

Účinnější protikorozní ochrana

Pro lepší aplikaci protikorozní ochrany spodních podélných nosníků (prahů) karosérie vozů Trabant (např. Resistinem) zavedl výrobce u novějších modelů jejich čelní provrtání v místě podběhu předních kol. K této úpravě došel po zkušenosti, že dva otvory na spodní části každého podprahového nosníku, přístupně z vnější spodní strany a jeden přístupný z vnitřku vozu vedle sedadla, neumožňují prostříknutí protikorozního konzervačního přípravku při aplikaci metody ML, až do přední části nosníku. Brání tomu především v nosníku prahu zapuštěná a zavařená trubka v jeho přední částí, sloužící k opření zvedáku. Mezi trubkou a vodorovnými plechy nosníku je mezera nejvíce 2 mm, která je malá k proniknutí přípravku do přední části dutého nosníku. Po nastříkání konzervačního přípravku (Resistinu apod.) dojde po jeho zatuhnutí k dalšímu zúžení štěrbiny, eventuálně k jejímu úplnému uzavření. Při další aplikaci se proto zpravidla již do přední části konzervační přípravek nedostane vůbec. Proto je vhodné i u starších typů provrtat v podběhu otvor, umožňující vsunutí hadičky s tryskou pro vstříknutí konzervačního přípravku. Na rozdíl od otvorů ve spodní části nosníku, kdy musí voda vytékat, musí být otvor v podběhu uzavřen plastikovou zátkou. Zátku raději ještě utěsníme konzervačním přípravkem. Kdyby zůstaly otvory v podběhu otevřeny, nebo zátka vypadla, budou přední kola vhazovat při jízdě vodu a nečistoty přímo do dutiny přední části nosníku, kde by docházelo ke zvýšené korozi.

M. Fresar, Praha

 

Změna napětí

V roce 1983 došlo k uvedení změny napětí u vozů Trabant z 6 na 12 V. Tím byty vyřešeny některé problémy přičítané použití napětí 6 V, které se projevovaly občas při spouštění motoru a při dodatečné montáži elektropříslušenství, jež je vyráběné většinou pro 12 V. Dovoz automobilů Trabant byl však zastaven, až na omezený počet určený pro členy ČSI. Změna napětí ze stávajících 6 V na 12 V není složitá. Řadu součástí, které je nutno vyměnit, je možné zakoupit v prodejnách Mototechny. Kabelový rozvod zůstane nezměněn, neboť vodiče pro 6 V mají větší průřez než je nutný při 12 V rozvodu proudu.

Postup práce:

Nejprve musíme vyměnit všechny žárovky použité na vozidle za 12 V. Do hlavních světlometů použijeme dvě žárovky 12 V/ 45/40 W a další dvě 12 V/4 W pro parkovací světla. Do každého z ukazatelů směru osadíme žárovku 12 V/21 W. Do zadních skupinových svítilen dáme dvě žárovky 12 V/21 W pro brzdová světla a 12 V/5 W pro zadní obrysová světla. Rovněž vyměníme žárovky osvětlení zadní SPZ (12 V/5 W). Stejnou žárovkou osadíme osvětlení vnitřního prostoru vozidla umístěné na levém sloupku. Při výměně žárovek doporučujeme odpojit akumulátor nebo alespoň vyjmout pravou krajní pojistku v pojistkové skříňce pod přístrojovou deskou. Zabráníme tak možnému zkratováni pojistky, vzniklému dotykem konektoru přívodu proudu na kostru vozu při vyjímání svítilny vnitřního osvětlení. V rychloměru pak vyměníme žárovky osvětlení přístrojově desky a v kontrolních svítilnách blikačů, dobíjení a dálkových světel (12 V/1,2 W). Do vozů vybavených dvouokruhovými brzdami nebo spínačem varovných světel musíme rovněž osadit žárovky 12 V/2 W. Máme-li přídavné světlomety, nezapomeneme ani v nich vyměnit žárovky za dvanáctivoltové stejného typu i výkonu, stejně jako u zadních mlhových a zpětných světel za 12 V/21 W. Máme-li autorádio, je nutno i u něj změnit napětí. Největší změnou bude výměna dynama 6 V/220 W za alternátor 14 V/ 42 A. Demontujeme stávající regulátor napětí, neboť alternátor je opatřen zabudovaným elektronickým regulátorem. Je však nutné připojit kabely vyúsťující u stávajícího regulátoru na nový regulátor na alternátoru. Pro méně zkušeně motoristy je vhodnější nechat si udělat elektrické zapojení odborníkem. Po montáží alternátoru se otáčky běhu naprázdno seřídí při rozsvícených dálkových potkávacích světlometech na 600 až 700 1/min. Zatížený alternátor klade motoru větší odpor a pří seřízení otáček běhu naprázdno bez zatížení větším odběrem proudu by mohlo dojít k zastavování motoru při běhu naprázdno a rozsvícených světlometech.

A - původní provedení s dynamem 6V: D - dynamo 6V/36,6A; K - "kontrolka" dobíjení, R - regulátor B - nové provedení s alternátorem 12V: A - alternátor 14V/42A, K - "kontrolka", R - regulátor

Podle sdělení výrobce není bezpodmínečně nutné vyměnit spouštěč, neboť jeho zatížení je jen krátkodobé. Je však třeba vyměnit šestivoltový elektromagnetický spínač spouštěče za dvanáctivoltový. Dále vyměníme přerušovač směrových světel za 12 V/2 x 21 W a dvě zapalovací cívky za 12 V. Nesmíme zapomenout na motorek stíračů, který rovněž vyměníme za 12 V. Zručnější kutilové mohou nechat motorek původní a napětí upravit srážecím odporem sériově zapojeným (odporem 1,5 Ohmů na nejmenší zatížení 30 W). Elektronický cyklovač stíračů je určen pro 6 až 12 V a není jej proto třeba měnit. Dojde-li k podstatné změně cyklů, je možno uskutečnit seřízení potenciometrem umístěným uvnitř přístroje.

Motorek elektrického ostřikovače čelního skla nelze samostatně vyměnit, pouze kompletní s čerpadlem. Za cenu snížené životnosti lze však ponechat původní, eventuálně rovněž napětí upravit srážecím odporem.

Máme-li přepínání potkávacích světel pomocí relé, je nutná jeho výměna za 12 V. Nakonec namontujeme do vozu nový akumulátor 12 V/38 Ah. V případě použití akumulátoru s větši kapacitou (např. 12 V/42 Ah) je nutno upravit držáky akumulátoru a zvětšit prolis podběhu kola. Změnou napětí na 12 V se zmenší úbytky napětí na přechodových odporech kontaktů, což je největším problémem dřívější šestivoltové elektroinstalace u Trabantů. Zmenší se také proud procházející kontakty přerušovače i brzdového spínače, což značně prodlouží jejich životnost. Vlivem podstatně menšího průchodu přerušovače dojde k menšímu opalování kontaktů přerušovače a správnost nastavení vzdálenosti kontaktů ("odtrhu") bude trvalejší, což má vliv na výkon i spotřebu.

Značné zlepšení poruch na spínači brzdových světel a zvětšení jeho životnosti se projeví pronikavě hlavně u majitelů vozů, kteří používají přívěs, kdy proudové zatížení dvojnásobným počtem žárovek brzdových světel bylo proudově neúnosně vůči spínači.

Seznam dílů potřebných k uskutečnění změny napětí z 6 na 12 V na vozidle Trabant 601. (Seznam základního osazení žárovek je vždy o 1 kus větší od každého druhu, neboť musíme za 12 V vyměnit i náhradní žárovky, jež jsou součástí výbavy vozu.)

Žárovky: 12 V 45/40 W 3 ks

12 V 21 W 7 ks

12 V 4 W 3 ks

12 V 2 W 2 ks

12 V 1,2 W 6 ks

12 V 0,6 W 3 ks

12 V 5 W 7 ks ("sulfitka")

Alternátor 12 V 42 A 1 ks

Elektromagnetický spínač spouštěče 12 V 1 ks

Cívka 12 V 2 ks

Přerušovač směrových světel 12 V/2*21 W 1 ks

Motorek stíračů 12 V 1 ks

Akumulátor 12 V 1 ks

Relé světel 12 V 1 ks

M. Fresar, Praha 8

Pozn. Redakce

Pokud je v technickém průkazu vozidla uvedeno napětí elektrické instalace (u starších vozidel) ohlásí majitel uskutečnění změny na DI VB. Správní poplatek formou kolku činí Kč 10,-

 

Oprava elektromagnetického spínača spúšťača

Príručka na opravu T 601 uvádza, že spínač sa opraviť nedá a veľa motoristov ho bez váhania nahradzuje novým. Ide v závadu, keď pri spúšťaní sa ozve iba "cvaknutie" a spúšťač sa netočí. V tomto prípade vinutie elektromagnetu je neporušené (opak je málo pravdepodobný). Skontrolujeme samotný spúšťač, a to prepojením prívodov prúdu na spínači kovovým predmetom; ak sa spúšťač točí naprázdno je v poriadku. V tomto prípade je závada v spínači, hlavné kontakty sú buď znečistené, opálené alebo vplyvom tepla čiastočne zmenili polohu. Stredný pohyblivý kontakt pri zopnutí nedolieha na pevné kontakty. Oprava je pomerne jednoduchá. Odpojíme prívody prúdu a uvoľnením dvoch skrutiek M6 v hornej časti spúšťača spínač vyberieme z vozidla. Uvoľníme 2 skrutky na bakelitovom čele spínača a odletujeme prívody vinutia. V bakelitovej časti ostanú 2 skrutky M8 so štvorcovou hlavou - tieto tvoria pevné kontakty spínača. Uvoľnením matice na vonkajšej strane ich vyberieme a podľa potreby očistíme, prípadne prebrúsime. Pri spätnej montáži pod obidve skrutky - kontakty - vložíme z vnútornej strany pružné podložky Ø 8, ktoré predtým kliešťami vyrovnáme. Tieto podložky pre svoje rozmery vyhovujú najlepšie.

Spínač opačným postupom zmontujeme, správnu funkciu môžeme preskúšať pomocou batérie a žiarovky. Podložky priblížia pevné kontakty k pohyblivému, tým sa obnoví vodivé spojenie kontaktov pri zopnutí.

Správnej funkcii to neprekáža, pretože pohyblivý kontakt je uložený pružne. Takto opravený spínač pracuje naďalej spoľahlivo.

P. Vaško, Košice

 

Přepínač směrových světel

Kniha Údržba vozů Trabant 601 v oddíle 15.15.4 uvádí, že "... pákový přepínač směrových světel nelze opravovat a je-li poškozen nahradí se novým..."

Tato rada není úplně přesná, protože hlavní závadu lze v mnohých případech odstranit. Vlastní těleso přepínače je vyrobeno z tvrzené plastické hmoty.

Nejčastějším zdrojem poruchy je tepelná deformace této plastické hmoty vlivem krátkodobého přepětí v elektrické síti, nebo vlivem vyšších teplot - zvláště při delším parkování na slunci v letních měsících, případně se může deformovat i nedostatečným zapuštěním svorek ve hmotě.

Výrobce zřejmě s touto malou odolností již preventivně počítal a pod každou svorkou je vložen rezervní pružný a ohebný mosazný pásek. Ze svorek R, R'L a L' jsou nejnáchylnější k odklonu ze své polohy svorky R' a L. Deformační vybočení svorky; a tím přerušení kontaktní polohy svorky vzhledem k otočnému střednímu dílu tělesa lze odstranit snadno právě podloženými páskami.

Oprava je jednoduchá, aniž by se musel kupovat ne právě levný a vždy dostupný přepínač. Je nutno pouze na vymontovaném přepínači malým šroubovákem odchýlit pružný pásek do nové kontaktní polohy tak, jak můžeme vidět na schematickém nákresu. Obdobně lze opravit i porouchaný otočný dít tělesa se svorkami 49a/49a. Rád bych se ještě zmínil o tom, že původní přední směrová světla lze nahradit tuzemskými - výrobní typ číslo 08-9440-14, jež jsou původně určeny k použití na nákladních vozech Tatra a LIAZ. Důležitě je, že rozteče děr pro připevnění souhlasí. Je nutno však zakoupit zadní svítilny.

Ing. Michalík, Ostrava

 

Vzpěra zadních dvěří

U Trabantů 601 – Universal (kombi) staršího ročníku výroby je vzpěra zadních dveří řešena jako tyč, která se vyjme volným koncem z pryžového držáku a zaklesne se do tvarovaného výřezu v rámu dveří. Majitelé těchto Trabantů dobře vědí, jakým problémem je otevírání a zavíráni zadních dveří, máme-1i zároveň v rukou zavazadlo. Je nutno pomáhat si rameny, hlavou a podobně. Automobily Trabant Universal, vyrobené v posledních letech, mají už prodlužovací výsuvnou vzpěru, která se ale v Mototechně jako náhradní díl nedá běžně sehnat.

Pro tento účel však lze použít vzpěru zadních dveří pro automobily Škoda Š 1203 (obj. č. 109742490). Pro zabudování této vzpěry do Trabanta si musíme vyrobit pouze dva držáky z ocelového plechu tloušťky minimálně 2 mm; zhotovené podle náčrtku č. 1.

Spodní držák přišroubujeme dvěma šrouby s maticemi M 6 do děr, které jsou na vnitřní straně sloupku karosérie, vlevo dole u zadních dveří.

Pro horní držák vyvrtáme dvě díry Ø 5 mm a vyřežeme závit M 6 (lze použít i samořezných šroubů vhodných rozměrů) z boku do dveří podle náčrtku č. 2, a to 18 cm nad díry pro připevnění původní vzpěry.

Pevný díl vzpěry s otočným čepem zajistíme závlačkou v dolním držáku. Mezi držák a vzpěru však musíme na čep nasadit tlačnou pružinu o 4 až 5 závitech, která tlumí rázy a chvění vzpěry při jízdě a vůle mezi oběma díly zabraňuje křížení. Horní držák spojíme s výsuvnou částí vzpěry (rovněž zde je nutno vložit pružinu) šroubem M 8, který zasuneme ze strany držáku a zajistíme dvěma maticemi. Nejlépe však je nejprve si vše důkladně rozměřit, smontovat vzpěru spolu s držáky a teprve potom celý komplet přišroubovat do vozidla. Nakonec vyjmeme původní opěrnou tyč a celá montáž je hotova. Chceme-li si původní vzpěru ponechat raději pro jistotu namontovanou, musíme novou vzpěru připevnit na pravou stranu dveří.

Otevírání a zavíráni zadních dveří Trabantu 601 Universal je nyní pohodlnější – lze je uskutečnit pouze jednou rukou a druhá zůstává volná pro zavazadla. Přitom hrana dveří je v otevřené poloze jen o několik centimetrů níž než s původní vzpěrou. Proti originální vzpěře má vzpěra z vozu Š 1203 i tu výhodu, že je kratší a nemusíte proto kvůli ní upravovat podlážku zavazadlového prostoru.

Jan Hadrava, Praha 3

[Nahoru] [Obsah] [Index]