8. KAROSÉRIE

Říká-li se, že karosérie vozů Trabant je z Duroplastu, je to jen zčásti pravda. Ve skutečnosti sestává samonosná karosérie z podlahové části a řady vzájemně svařených plechových výlisků, tvořících nosnou kostru karosérie, jež je obložena vnějšími panely z Duroplastu.

Zvláště charakteristickou pro tento materiál je jeho pružnost, která je příčinou, že po haváriích nenastávají trvalé deformace, obvyklé u celokovových karosérií. Je-li náraz příliš silný, vzniknou v Duroplastu místní trhliny nebo praskne. V každém případě lze tyto škody odstranit lepením a přelakováním snáze a levněji než opravit poškozené části plechových výlisků. Obr. 52. Vrtání děr na koncích trhlin

Rozsáhleji poškozené části se neopravují, nýbrž je odborná opravna vymění za nové (např. blatníky, dveře, kapota apod.).

Seznámíme se zde proto také se způsobem amatérské opravy trhlin nebo prasklin.

 

a) Opravy duroplastových částí karosérie

Při opravě je účelné zachovat tento postup:

1. K odstranění vrubového účinku, jenž by způsobil pozdější zvětšování trhliny, vyvrtáme na jejích koncích díry průměru 3 mm (obr. 52).

2. Prasklé místo upravíme rašplí nebo brusným kotoučem (s ohebným hřídelem) podle obr. 53.

3. V místě trhliny odstraníme škrabkou, brusem nebo brusným papírem barvu až na základní materiál.

4. Na zadní straně trhliny odstraníme škrabkou nebo brusem na obou stranách v šířce asi 20 mm barvu i dělicí fólii a plochu zdrsníme.

5. Z obyčejného plechu tloušťky asi 0,5 až 1 mm, zbaveného rzi, nastříháme 30 mm široké a nejvýše 200 mm dlouhé pásky. Stranu, již budeme lepit, dokonale zbrousíme až na kov, tj. zbavíme ji i nejmenších stop rzi a otřepů. Máme-li možnost, dáme pásky otryskat pískem. Počet pásků, jež si připravíme, závisí na délce trhliny;

6. Pásky připravené k lepení přizpůsobíme sestřižením konců tvaru trhliny (obr. 54);

7. Tetrachlorem nebo jiným odmašťovacím prostředkem otřeme na přední i zadní straně plochy, jež budeme lepit;

Obr. 53. Příprava poškozeného místa k opravě8. Jako lepidla použijeme za studeno tvrdnoucí epoxydové pryskyřice (v NDR jsou k dostání k tomu účelu zvláště určené Araltit 121 N, Araltit 103 nebo EGK 19). Pryskyřice se dodává v pastovitém stavu a musí se před použitím dokonale promísit s příslušným tvrdidlem v poměru 100:4 až 100:5, tj. 100 g pryskyřice smísíme s 4 až 5 g tvrdidla. Obě složky dobře promícháme dřevěným kolíkem nebo stěrkou ve skleněné nebo kovové misce. Dbáme zejména na to, aby ve směsi nevznikaly bubliny, neboť jinak se utvoří po ztvrdnutí dutiny, zmenšující pevnost spojení. Vůbec doporučujeme při míchání lepidlo pečlivost a dokonalou čistotu. Těm, kdo mají citlivou pokožku, doporučujeme, aby si před začátkem práce s lepidlem natřeli ruce neutrálním mastným krémem. Po skončení lepení si ruce dokonale umyjeme teplou vodou a mýdlem;

9. Lepidlem potřeme zadní stranu duroplastového dílu v připravené šířce a rovněž plechové pásky. Pásky lehce přitlačíme na lepený díl. Spáru na přední stra­ně i vyvrtané díry zaplníme lepidlem;

Lepidlo tvrdne při 20 °C asi 12 až 14 hodin. Neuškodí, necháme-li vůz celý den stát a teprve pak připravíme lepené místo pro lakování. Lakování zpravidla přenecháme odborníkovi, jako poslední operace nám tudíž zbývá očištění lepeného místa rašplí nebo brusným kotoučem. Postupujeme při tom opatrně, abychom nepoškrábali ještě nepoškozenou okolní plochu. Obr. 54. Pásky před lepením přizpůsobíme tvaru trhliny

Jestliže při nárazu některé prasklé kousky karosérie odpadly, posbíráme pečlivě i ty nejmenší, abychom je mohli doma popsaným způsobem slepit. Je však samozřejmě možné ztracené kousky nahradit. K tomu však potřebujeme starší nepotřebný duroplastový díl, z něhož vyřízneme kousky potřebného tvaru, jejichž hrany upravíme podle obr. 55. Lepidlem můžeme vyplnit spáry až 2 mm široké, aniž by se tím snížila pevnost spojení. Je-li lepidlo příliš řídké, přidáme do něho před plněním do spáry jemné piliny, jež získáme broušením kousku základního materiálu.

 

b) Ostatní údržba a opravy karosérie

Obr. 55. Úprava hran při opravě karosérieOstatní díly karosérie, jako nárazníky, ochranný kryt pod předním nárazníkem, ozdobnou masku aj., lze snadno sejmout i namontovat s použitím běžného nářadí.

Nejsou to  samozřejmě vždy jen následky havárie či jiná poškození, jež je třeba odstranit. Rovněž různé klepání zneklidňuje řidiče, tím spíše, že se ohlásí až při jízdě a jeho zdroj lze někdy identifikovat jen obtížně sluchem. Proto je důležité, abychom při pravidelné údržbě vždy asi po 2000 až 3000 km dobře dotáhli všechny šroubové spoje dílů karosérie, zámků dveří aj. Rovněž kabely elektrické instalace a ohebná lanka v motorovém prostoru mohou způsobit hluk. Pomoc je v těchto případech snadná, stačí kus izolační tkanice, jimž omotáme kabel nebo lanovod v příslušném místě tak, aby pevně vězely v upevňovacích příchytkách.

Klepe-li kapota motorového prostoru, přezkoušíme nejdříve, zda jsou na svých místech všechny pryžové nárazníky. Chybějící, poškozené nebo ztvrdlé nahradíme novými. Správnou polohu kapoty seřídíme jejími závěsy a částečně i upevňovacími šrouby zámku.

Víko zavazadlového prostoru má místo pryžových nárazníků po celém obvodu pryžové profilové těsnění, jež musíme čas od času potřít glycerínem nebo klouzkem. U typu 601 je toto těsnění po celém obvodu sevřeno plechovými příchytkami. Pro lepší utěsnění byla od ledna 1965 zavedena pro podepření těsnění v obou horních obloucích svěrací příložka č. 42 82 04704. Tato příložka se při dodatečné montáži pouze zasune pod plechové příchytky (obr. 56). Správnou polohu víka zavazadlového prostoru můžeme rovněž seřídit jeho závěsy resp. posunutím jeho zámku, jež umožňují podlouhlé díry pro upevňovací šrouby.

Demontáž zámků kapoty a víka zavazadlového prostoru je možná po vyšroubování upevňovacích šroubů.

 

C) Dveře

Klepou-li nebo zavírají-li se špatně dveře, zjišťujeme příčinu systematicky. Především při zavřených dveřích zkontrolujeme pohledem zvenčí, zda spára mezi nimi a karosérií je po celém obvodu stejná. Není-li, musíme seřídit polohu dveří. U typů P 50 a P 60 jsou v závěsech dveří i ve sloupcích karosérie podlouhlé díry, jež umožňují seřízení, při němž postupujeme takto: Obr. 56. Úprava těsnění víka zavazadlového prostoru

1. Sejmeme čalounění dveří. Nejprve stlačíme dozadu růžici kliky dveří, trnem průměru asi 3 mm vyrazíme kolík z kliky a růžici a kliku sejmeme. Vyšroubujeme všechny šrouby čalounění dveří i madla a obojí sejmeme. Konečně vyšroubujeme dva, u staršího provedení čtyři, šrouby vnitřního obložení odkládací kapsy a vyjmeme je;

2. Po vyšroubováni upevňovacích šroubů sejmeme boční čalounění pod přístrojovou deskou;

3. Nástrčným klíčem 14 mm povolíme upevňovací šrouby závěsů na dveřích. Nyní seřídíme polohu dveří podle vnějšího obrysu dveřního otvoru v karosérii v předním blatníku a šrouby opět dotáhneme;

4. Je-ti třeba dveře poněkud zvednout nebo spustit, musíme povolit upevňovací šrouby závěsů ve sloupku karosérie. Při seřízení je třeba kontrolovat, zda dveře nedřou o práh podlahy nebo okenní rám o spodní hranu žlábku střechy. Po seřízení šrouby opět dotáhneme.

U typu 601 je seřízení polohy dveří ve svislém a vodorovném směru možné jen v omezeném rozsahu. Seřízení lze dosáhnout podkládáním plechových podložek nebo propilováním děr v závěsech. Při větších odchylkách je třeba závěsy demontovat a seřídit, popř. nahradit novými. Tyto práce ovšem přenecháme odborné dílně.

Častou příčinou klepání dveří je jejich klínové vodítko. K seřízení jeho polohy je třeba povolit dva resp. čtyři šrouby. Je-li poškozeno, vyměníme je.

Klepání dveří může způsobit i ztvrdlé nebo opotřebené těsnění. Jeho předčasnému stárnutí zabráníme občasným potřením glycerínem nebo klouzkem. Poškozené těsnění vyměníme.

 

D) Demontáž a montáž zámku a vnější rukojeti dveří

Po sejmutí čalounění dveří vyšroubujeme čtyři upevňovací šrouby zámku (s křížovou drážkou) a uvolníme jeho dálkové ovládání lankem. Potom zvenčí zatlačíme zámek do dutiny dveří, odkud jej snadno vyjmeme.

Rovněž při demontáži vnější rukojeti je třeba vyjmout čalounění. Potom vyšroubujeme upevňovací matice a rukojeť sejmeme. Při montáži nezapomeneme dát z vnější strany pod rukojeť pryžovou podložku a z vnitřní strany co největší plechové podložky.

 [Nahoru] [Obsah] [Index]