Roztáčecí klika pro Trabant

V zimním období se po delším stání obtížně startuje, protože na stěnách válce i jinde zatuhne mazací olej. Aby se ušetřil akumulátor, je vhodné před startem motor několikrát protočit. Pro snadné protočení motoru jsem si zhotovil kliku, jejíž výroba není příliš složitá a drahá. Kliku používám pouze na protáčeni, i když je možné i nastartování se zapnutým zapalováním.

POSTUP PRÁCE

Kliku zhotovíme z trubky TR Ø 15 X 1,5, kterou ohneme do požadovaného tvaru. Na konci trubky vyvrtáme otvor, do kterého narazíme kolík Ø 4 mm. Poněkud složitější je výroba unašeče, který musíme vysoustružit podle výkresu. Unašeč našroubujeme místo matice M12 X 1,5, kterou je pojištěna řemenice dynama. Držák kliky zhotovíme z duralového nebo hliníkového plechu 5 mm tlustého. Dva otvory Ø 6 mm musíme vyvrtat podle otvorů v konzole pro uchycení krytu dynama.

Montáž i použití je zřejmé z výkresu. Musíme jen pamatovat na to, abychom měli dobře napnutý klínový řemen, aby neprokluzoval.

PAVEL DVOŘÁK

 

Uloženie kolesa v Trabante (č. 39, r. 1981)

Rezervné koleso v limuzíne Trabant je uložené v batožinovom priestore tak, že obmedzuje šírku úložného priestoru a vytvára medzi kolesom a bokom auta ťažko využiteľný priestor. Skúšal som preto uložiť koleso nastojato vzadu tak, aby bolo pritlačené na stenu zadného operadla. Ale aj tak koleso v batožinovom priestore stále prekáža, najmä ak treba uložiť dlhšie predmety pri sklopenom zadnom operadle až do kabíny.

Naproti tomu je nevyužitý priestor v pravej polovici pod dnom batožinového priestoru. Rovná voľná plocha je tu o niečo väčšia než koleso (profil na zadnej hrane neprekáža), ale zo začiatku som sa obával, či by pneumatike nemohlo škodiť blízke výfukové potrubie (vzdialené asi 10 cm). Po polročnej skúsenosti a niekoľkých kontrolách musím konštatovať, že spôsob ani miesto uloženia kolesu nijako neprekážajú; pneumatika zostáva prúdením vzduchu celkom studená a aj napriek každodennej zimnej prevádzke sa koleso prekvapujúco málo znečisťuje (menej než jazdné kolesá).

Uloženie je znázornené na výkrese. Rezerva je horizontálne prichytená na spodok dna batožinového priestoru cez vystužovaciu platňu 4 skrutkami 1 a 2 s maticami 3; samovoľnému uvoľňovaniu zabraňuje príložka 5 s rohmi vyhnutými okolo matíc. Príložka je na skrutky prichytená skrutkami 6 s perovými podložkami 7. Nikdy som nezistil akékoľvek povoľovanie matíc 3 ani skrutiek 6; lepšie je však nič nenechať na náhodu.

Batožinový priestor sa zväčší - do miesta, ktoré vzniklo, možno uložiť 5 až 6 stredne veľkých aktoviek. Svetlá výška pod autom sa pri diagonálnych pneumatikách nezmenší, pri radiálnych pneumatikách sa zníži najviac o 2 cm. Horizontálnym uložením rezervného kolesa sa navyše zvýši pasívna bezpečnosť osádky automobilu pri náraze zozadu. Ak by chcel niekto koleso ukradnúť, bolo by pre neho jednoduchšie vziať namontované koleso.

Úprava je jednoduchá a ľahká; potrebujeme len vŕtačku, očko a závitníky M5.

 

POSTUP PRÁCE

Podľa výkresu upravíme skrutky 1 a 2. Hlavy skrutiek netreba upravovať; šesťhran hlavy veľmi dobre dosadne do kužeľa disku; v tomto prípade však musíme dĺžky skrutiek uvedené v rozpise materiálu zväčšiť asi o 5 mm.

Vystužovaciu platňu 4 vyrežeme z duralového plechu hrubého 1,5 mm. Podľa kót 380 a 370 mm si naznačíme na dne batožinového priestoru čiaru a v rozstupe 160 mm potom vyvŕtame otvory v strede výliskov. Tým je zároveň určená aj vzdialenosť zboku. Otvory v dne aj vo vystužovacej platni zvŕtame pokiaľ možno spoločne, alebo volíme radšej Ø 14 mm. Vystužovaciu platňu na dno prilepíme (napr. nahriatym asfaltom, lakom a pod.), alebo priskrutkujeme dvoma skrutkami.

Príložku 5 vyrežeme z plechu hrubého 1 mm, po zostavení sklepneme hrany príložky okolo matíc. Pri budúcom ukladaní potom matice natáčame do rovnakého smeru.

Aby sme mohli rezervné koleso ľahko uložiť alebo vybrať bez cudzej pomoci, musíme si ešte urobiť dve zdvíhacie tyčky 8 s rukoväťami 9. Jednu tyčku urobíme dlhšiu - 420 mm, druhú kratšiu - 380 mm.

Pri ukladaní rezervy postupujeme tak, že do dvoch protiľahlých otvorov v disku (slúžiacich na nasadzovanie kolesa na skrutky bubna) navlečieme skrutky 1 a 2, do ktorých vopred naskrutkujeme zdvíhacie tyčky 8: na kratšiu skrutku 1 dlhšiu tyčku 8 a na dlhšiu skrutku 2 kratšiu tyčku 8; ventilček kolesa musí smerovať dole. Nerovnaké dĺžky skrutiek a tyčiek sme zvolili preto, aby sme si čo najviac uľahčili jedinú "nečistú" operáciu, ktorou je navedenie zdvíhacích tyčiek zospodu auta do otvorov v dne batožinového priestoru. Koleso si potom natočíme tak, aby dlhšia skrutka 2 s kratšou tyčkou 8 smerovala do otvoru, ktorý je bližšie k boku auta. Koleso potom posúvame po zemi smerom pod auto tak ďaleko, až sú zdvíhacie tyčky približne zvislé. Teraz vyčnievajú konce zdvíhacích tyčiek nad dnom batožinového priestoru. Zvrchu navlečieme na tyčky matice 3 a na zdvíhacie tyčky 8 naskrutkujeme rukoväti 9. Ťahom za obidve rukoväti zdvihneme koleso tak, až konce skrutiek prevlečieme otvormi a vpravo sa objaví väčšia časť závitu dlhšej skrutky 2. Pravou tyčkou podržíme zdvihnuté koleso, ľavú tyčku pustíme a ľavou rukou naskrutkujeme na pravú skrutku aspoň dva závity matice 3. Potom nadvihneme ľavú tyčku a naskrutkujeme aj ľavú maticu 3. Teraz už môžeme zdvíhacie tyčky zo skrutiek vyskrutkovať. Utiahnutie matíc kľúčom nesmieme preháňať, musí byť pružné, lebo stláčame bok pneumatiky; to je aj dôvod, prečo sa matice neuvoľňujú. Závity skrutiek a matíc musia ľahko bežať, aby sa spodná skrutka nepretáčala. Ak nestačí hmotnosť rezervy visiacej na hlavách skrutiek, potom stačí zväčšiť ťah na zdvíhaciu tyčku, aby sa skrutka dole už nepretáčala. Na dosadaciu plôšku hlavy skrutky možno urobiť aj niekoľko vrypov sekáčikom. Nakoniec nasadíme príložku 5 a pripevníme ju skrutkami 6 s perovými podložkami 7. Tým je zavesenie rezervy skončené. Zdvíhacie tyčky a rukoväti nechávame uložené pod koberčekom batožinového priestoru.

ING. CTIRAD SMETANA

 

Rozpis materálu          
 Č. Súčiastka ks Materiál Rozmery [mm]  
1 Skrutka 1 ČSN 02 1101  M 12x55 (70)*  
2 Skrutka 1 ČSN 02 1101 M 12x62 (75)*  
3 Matica 2 ČSN 02 1401 M 12  
4 Vystužovacia platňa 1 dural, oceľ P 1,5x250x350  
5 Poistná príložka 1 oceľ P 1 x190x30  
6 Skrutka s valcovou hlavou 2 ČSN 02 1131 M5x10  
7 Perová podložka 2 ČSN 02 1740 5,1  
8 Zdvíhacia tyčka 2  oceľ Ø 5-380 (420)  
9  Rukovať 2 oceľ Ø 10-100  

*Pri skrutkách 1 a 2 platia dĺžky bez zátvoriek pre diagonálne pneumatiky, dĺžky v zátvorkách pre radiálne pneumatiky.

 

 

MĚRKA PALIVA PRO TRABANTA (č. 39, r. 1981)

Automobily Trabant jsou pro určování množství paliva v nádrži vybaveny měrkou z plastické hmoty. Jde o jednoduché, levné a vcelku dostačující řešení, ovšem pouze pro rychlé a přibližné měření. Pro přesnější měření jsem si vyrobil měrku, kterou používám výhradně pro určování průměrné spotřeby paliva a měřím s ní pouze v garáži (jinak sebou vozím tovární měrku). Hodnoty jsem získal měřením výšky hladiny paliva. v nádrži při určitých množstvích. Měřil jsem při neobsazeném automobilu umístěném v garáži s vodorovnou podlahou. Přestože má nádrž nového Trabanta udávaný obsah 26 l, je prakticky využitelný obsah jen 24 l, protože při větším naplnění je nebezpečí unikání rozpínajícího se benzínu. Proto jsem zhotovil měrku jen na 24 l.

 

POSTUP PRÁCE

Měrku vyrobíme ze skleněné trubičky 1 dlouhé 350 mm o vnějším průměru 5 mm. a vnitřním 3 mm. Lze jí např. koupit ve sklářské prodejně v Ječné ulici v Praze (za 0,60 Kčs). Výhodné je koupit trubiček několik, aby bylo do rezervy, kdyby se trubička rozbila. Trubička s větším vnitřním průměrem než 3 mm je nevhodná, protože při větších průměrech je hmotnost benzínového sloupce tak veliká, že se prstem těžko udrží. Na obou koncích trubičky odstraníme ostré hrany otavením nad plamenem. K trubičce potom přitáhneme třemi drátky stupnici 2 (podobně jako je to u obyčejného pokojového teploměru).

Stupnici 2 zhotovíme z proužku kuprextilu asi 12 mm širokého. Hrany obrousíme smirkovým papírem a vyvrtáme šest otvorů Ø 1 mm pro upevnění k trubičce. Pak obrousíme měděnou plochu smirkem a poté narýsujeme acetonovou barvou trubičkovým pérem č. 4 budoucí stupnici. Vzdálenosti rysek (udávající množství paliva v litrech) od okraje stupnice jsou uvedeny v tab. 1. Po zaschnutí barvy obnaženou měď odleptáme ponořením do chloridu železitého. Pak smyjeme ze stupnice acetonovou barvu a můžeme ji již přitáhnout drátkem k trubičce tak, aby stupnice začínala 6,5 mm od okraje trubičky.

Měrku nemusíme při měřeni vytahovat celou mimo nádrž, stačí ji jen povytáhnout a odečíst množství paliva.

Tab. 1. Vzdálenosti rysek od okraje stupnice udávající množství paliva

(mm) 6,5 16,5 25 30 33 42 50 58 66 74 83 91,5 99,5 107,5 115,5 123 131,5 139,5 148,5 156,5 164,5 172,5 180 188 199,5
(l) 1 2 3 4 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

J. K.

  [Nahoru] [Obsah] [Index]